Článek
Sonda Mars Express obíhá kolem Marsu a může tak sledovat jeho povrch a také atmosférické jevy včetně rarášků. Na nových snímcích, které tuto středu zveřejnila ESA, jsou vidět desítky těchto prachových vírů.
Pro laika na první pohled víry na snímku nejsou vidět, a proto je na obrázku ESA zakroužkovala. Při přiblížení na jednotlivé bílé kruhy už lze raráška poznat. Na povrchu Marsu se jeví jako malá žlutá tečka se stínem.
V části systému údolí Mamers Valles sonda spatřila přes 30 rarášků. Ty jsou označeny bílým kroužkem.
Rarášek vzniká, když se některé části Marsu ohřívají na Slunci, což způsobuje, že vzduch těsně nad povrchem víří vzhůru a unáší s sebou prach.
Marsovské prachové víry (rarášci) jsou podobné těm, které vidíme i na Zemi, ale jsou mnohem větší. Mohou dosahovat výšky až osmi kilometrů, putují najednou i několik kilometrů a dosahují maximální rychlosti 45 m/s. Také hrají klíčovou roli při přenosu prachu po celé planetě.
Díky kombinaci různých pozorovacích kanálů sondy Mars Express můžeme také určit směr a rychlost tamních prachových vírů. Vědcům se na základě těchto dat podařilo odhalit, jak se více než tisíc těchto větrných vírů pohybovalo po celé planetě.
Jak vzniká rarášek a čím se liší od tornáda?
Malý a ve většině případů neškodný větrný vír se vytváří za hezkého počasí nad sluncem rozpáleným povrchem. Na rozdíl od pravého tornáda nebo tromby se prašný vír vždy zformuje od země nahoru, doba trvání se počítá v řádu sekund a výška dosahuje maximálně desítek metrů. I přesto se rychlost větru uvnitř rarášku může pohybovat i kolem 100 km/h.
Klíčovou podmínkou pro vznik raráška neboli čertíka je rychlý pokles teploty s výškou ve vrstvě vzduchu do několika desítek metrů nad zemským povrchem. Stoupající bubliny horkého vzduchu se vydají vzhůru do atmosféry. Ke spuštění rotace výstupného proudu je zapotřebí impuls v podobě změny rychlosti a směru větru s výškou, případně turbulentní proudění v závětří lesů a staveb. Rotující sloupec vzduchu se zviditelní díky prachu a dokáže nadzvednout lehčí předměty, výjimečně způsobí i menší škody a lehká poranění.
Mamers Valles je rozsáhlý, členitý a spletitý systém kaňonů a údolí vrytých do povrchu Marsu. Tento útvar byl pojmenován v roce 1976 na základě starověké oštiny (oský jazyk) z předřímské Itálie, přičemž „Mamers“ znamená „Mars“ a „Valles“ znamená „údolí“.
V okolí těchto údolí se nacházejí různé fascinující útvary: strmé, ploché kopce známé jako mesy, kolmé útesy a ledovce pokryté sutinami. Tyto ledovce obsahují vodní led pohřbený pod vrstvou hornin a prachu a je možné pozorovat, jak se hromadí na úpatí strmých svahů zachycených na tomto snímku. Všechny tyto terénní útvary společně tvoří velmi členitý terén. Mnohé z těchto útvarů jsou pozůstatkem činnosti vody, lávy nebo ledu.
