Článek
Urychlovač byl odpojen podle plánu v pondělí v 6:00, oznámila organizace. Jeho důležité části budou v příštích čtyřech letech modernizovány tak, aby umožnil ještě více srážek protonů a další odhalování tajemství vesmíru, napsala agentura DPA. Nový urychlovač HiLumi-LHC by měl být spuštěn v červnu 2030.
„Sbohem, LHC, a děkuji za všechny srážky. Přejděme k HiLumi-LHC,“ napsal CERN na stránce věnované procesu.
Fyzici mimo jiné doufají, že silnější magnety a lepší detektory jim umožní od roku 2030 dovídat se více o povaze temné hmoty, která spolu s temnou energií tvoří asi 95 procent vesmíru. Částice, které by mohly tvořit temnou hmotu, dosud nebyly prokazatelně detekovány.
Už krátce po spuštění LHC v roce 2010 fyzici z CERNu dosáhli prvního velkého úspěchu. Podařilo se jim srazit protonové paprsky a napodobit tak – byť jen ve velmi malém měřítku – podmínky, které panovaly ve vesmíru těsně po takzvaném velkém třesku.
Potvrzení existence „božské částice“
Důležitým cílem při budování LHC bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli pro vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
Zařízení už přineslo výsledky. V létě 2012 vědci oznámili, že zachytili částici, která se podobá svými charakteristikami bosonu, který byl 40 let předtím popsán jen teoreticky. A v březnu 2013 CERN objev na základě dalších experimentů potvrdil.
LHC, tedy velký hadronový urychlovač, je největší svého druhu na světě a jeho vybudování stálo zhruba pět miliard švýcarských franků (asi 130 miliard korun). Hlavní součástí je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel umístěný 50 až 175 metrů pod zemí, kterým probíhá potrubí. Tok částic v potrubí je řízen a urychlován soustavou tisíců magnetů.
