Článek
Napínavý, ale i velmi opatrný transport ve speciálním kontejneru je považován za historický milník. Taková testovací jízda se dosud nikdy neprováděla.
„Dnešek znamená začátek nové éry přesných měření,“ řekl německý fyzik Stefan Ulmer, který monitoroval data z automobilu v konvoji za nákladním vozem. „Všechno fungovalo, antiprotony tam stále jsou,“ konstatoval po převozu.
Šampaňské se však podle něj může začít otevírat až po potvrzení, že všech 92 antiprotonů je skutečně stále uvnitř speciálně vytvořeného prostředí, takzvané Penningovy pasti.
Přeprava v CERNu podle DPA ukázala, že kontejner navržený Ulmerem, Christianem Smorrou a jejich týmem funguje.
Za několik let mají být antiprotony přepravovány do laboratoří v Düsseldorfu, Hannoveru či Heidelbergu, kde mají být prováděna ještě přesnější měření, než umožňuje CERN.
„Skutečnost, že jsme jako lidé schopni přepravovat antihmotu z bodu A do bodu B, je naprosto klíčová, protože CERN ji umí skvěle vytvářet, ale studovat ji lze o poznání efektivněji právě v dalších zmiňovaných laboratořích. Netrpělivě čekám na potvrzení,“ potvrdil Novinkám Martin Rybář, vědec z Ústavu částicové a jaderné fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Rybář dodal, že poznání antihmoty se zatím nachází ve fázi základního výzkumu, kdy se teprve objevují její elementární vlastnosti, ze kterých pak bude možné určit její možné praktické uplatnění pro lidstvo. Proto je tak důležité zmiňované co nejideálnější prostředí pro její studium.
Přebytek hmoty v kosmu
Antihmota je obecně forma hmoty složená z antičástic s opačnými elektrickými náboji a dalšími kvantovými vlastnostmi než běžná hmota. Při kontaktu s hmotou zaniká a uvolňuje obrovské množství energie.
Aby se tedy tato křehká antihmota udržela izolovaná, ochlazuje se téměř na absolutní nulu a udržuje se ve vakuu. Je to proto, že kdyby se kterýkoli z příslušných antiprotonů srazil s kladně nabitým protonem, navzájem by se „anihilovaly“, čímž by ukončily experiment, jehož příprava trvala roky.
Například v říjnu 2024 se uskutečnila „zkouška nanečisto“ s protony, avšak skutečný první experiment s antiprotony proběhl až nyní.
Dlouhodobým cílem zkoumání antihmoty je vyřešit jednu z největších záhad částicové fyziky: proč je ve vesmíru obrovský přebytek hmoty. Předpokládá se, že velký třesk vytvořil stejné množství hmoty a antihmoty. Fyzika dosud nedokázala vysvětlit, proč antihmota téměř úplně zmizela.
