Článek
Zdejší lokalita byla po odchodu okupační sovětské armády zpustošená. Ochránci přírody nejdřív museli vytahat z křovisek nejrůznější harampádí, než sem v roce 2015 přivezli první divoké koně. Ti se díky svému apetitu pustili do spásání agresivních travin, které postupně dusily ostatní vegetaci. Tak koně a později i zubři uvolnili místo mnoha druhům rostlin.
Pastva menšího počtu zvířat ve zdejší přírodní rezervaci má podle vědců zcela jiný dopad, než by měla například intenzivní pastva hospodářských zvířat.
„Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná, nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin,“ objasnila Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Díky tomu, že jsou tu menší stáda, porosty stíhají regenerovat. Mezi rostlinami a půdou pak probíhá přirozená výměna živin a vody, do půdy se dostávají organické látky, které podporují její oživení i schopnost zadržet vodu. Jinak by tomu bylo u udusané neprorůstající půdy.
Dokladem toho je i přes léto vitální vegetace na pastvinách. Přirozená pastva velkých býložravců tak má podle biologů velký potenciál pomáhat se zadržováním vody v krajině, které se s postupující klimatickou změnou stává v tuzemsku stále větším problémem.
Výhody pastvy velkých zvířat
„Velcí kopytníci přinášejí do ochrany přírody několik významných výhod. Kromě zadržování vody v krajině a obnovy půd je to také podpora biologické rozmanitosti,“ připomněl Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina, která stojí za vracením koní, zubrů a praturů do zdejší rezervace.
Kromě mnoha druhů rostlin se na pastvinách znovu začaly objevovat i mnohé druhy hmyzu či ptáků.
Mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou jsou dvě části rezervace, jak je znázorněno na mapě níže. Odtud se množící se zvířata rozvážejí do dalších míst a na další pastviny po republice, ale i do zahraničí.
