Hlavní obsah

Vědci z CERN: Záhadná antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ženeva

Odborníkům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k lepšímu pochopení tzv. antihmoty. Poprvé demonstrovali, že antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota - tedy pádem. Pokus podpořil obecnou teorii relativity jednoho z nejvýznamnějších fyziků všech dob Alberta Einsteina.

Foto: AFP PHOTO/US NATIONAL SCIENCE FOUNDATION, Profimedia.cz

Ilustrace pádu atomů antivodíku při experimentu ALPHA v CERN

Článek

Vědci pozorovali částice antihmoty padající dolů vlivem gravitace - ačkoli většina fyziků to očekávala, je experiment oslavován jako „obrovský milník“, který definitivně vylučuje, že gravitace odpuzuje antihmotu směrem nahoru. Takové zjištění by totiž převrátilo naše nejzákladnější chápání vesmíru.

Ve středu 27. září o úspěchu informovala agentura Reuters.

„Tento výsledek byl předpovídán na základě teorie a nepřímých experimentů. Žádná skupina (vědců) ale nikdy neprovedla přímý pokus, při němž by byla antihmota jednoduše upuštěna, aby bylo vidět, na kterou stranu se bude pohybovat,“ prohlásil fyzik americké Kalifornské univerzity a spoluautor studie Joel Fajans.

Díky urychlovači pohlédneme 13 miliard let nazpět, hlásí český vědec z Dubny, kde působí už půlstoletí

Věda a školy

„Náš pokus vylučuje další teorie, podle nichž by v gravitačním poli Země měla antihmota stoupat na základě ‚antigravitace‘,“ uvedl Jonathan Wurtele, který působí rovněž na Kalifornské univerzitě a na studii zveřejněné v časopise Nature se také podílel jako spoluautor.

Vědci využili antivodík

Experiment byl proveden v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku vědci z mezinárodního týmu ALPHA. K pokusu použili antivodík vyrobený v CERN, který ve válcové vakuové komoře zachytili magnetickým polem.

Poté magnetické pole oslabovali, aby antihmotu uvolnili a mohli pozorovat, jestli bude padat dolů, když na ni začne působit zemská gravitace. To se také skutečně stalo - antivodík se v daných podmínkách choval stejně jako vodík.

FOTO: Kam se běžně nikdo nedostane. Noční prohlídka jaderné elektrárny Dukovany

Věda a školy

Agentura Reuters podotkla, že experiment potvrdil teorii relativity jednoho z nejvýznamnějších fyziků všech dob Alberta Einsteina.

Antihmota a velký třesk

Antihmota je druh látky, která je zrcadlovým protikladem hmoty. Částice atomu, jako jsou protony a elektrony, mají odpovídající antičástice. Zatímco elektrony mají záporný náboj, antielektrony neboli pozitrony mají náboj kladný. Protony jsou kladně nabité, antiprotony záporně. Obecně antičástice je částice, která má všechny své náboje, např. elektrický náboj, vůni či barvu, opačné než daná částice.

Potká-li se částice s antičásticí, tak anihilují - tedy zaniknou.

Na základě současných teorií při tzv. velkém třesku, jímž se zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Zatímco hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho prakticky zmizela.

Profesor tvrdí, že vesmír může být dvakrát starší, než jsme si dosud mysleli

Věda a školy

Einstein se opět nemýlil. Astronomové objevili vesmírnou ozvěnu gravitačních vln

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám