Článek
Jak nedávno upozornila např. zpravodajská stanice BBC, zkoumání těchto organismů pomáhá rozšířit naše poznání o tom, jak se zvláštní formy života adaptují na extrémní podmínky.
K tomuto rozšíření našich znalostí o antarktickém hlubokomořském prostředí přispěly dvě námořní expedice vyslané k břehům Antarktidy v lednu až březnu 2025, které vedly současně dvě odborné instituce: americký vědecký ústav Schmidt Ocean Institute a japonsko-britská iniciativa The Nippon Foundation-Nekton Ocean Census.
Jejich plavby, uskutečněné na palubě americké výzkumné lodi jménem Falkor (too), odhalily zásadní nové informace o dvou hlavních typech dosud neprozkoumaných ekosystémů v Jižním oceánu – o extrémně hlubokých, vulkanických prostředích a o ekosystémech, které byly až po staletí skryty pod masivními ledovými šelfy. Loď použila k pozorování života v tomto prostředí (jako první) i dálkově ovládaného podmořského robota ROV SuBastian.
Hluboká vulkanická prostředí
Expedice vedla britská mořská bioložka Dr. Michelle Taylorová z University of Essex, která je zároveň vedoucí vědeckého týmu v rámci iniciativy Nippon Foundation-Nekton Ocean Census.
Jedna expedice se zaměřila na oblast kolem Jižních Sandwichových ostrovů (zejména kolem ostrovů Montagu a Saunders) a na hlubokomořský příkop South Sandwich Trench (Jižní Sandwichův příkop), kde zkoumala podmořské vulkanické struktury na dně. Právě zde byla objevena většina z asi 30 nových druhů, mj. unikátní masožravá houba, která získala neformální název „koule smrti“ či „smrtící koule“. Ta byla nalezena v hloubce přibližně 3600 metrů.
Dále tu vědci objevili bizarní černé korály, duhově zbarvené pancéřované šupinaté červy, dříve neznámé druhy mořských hvězdic, korýšů a vzácné plže a mlže, kteří se adaptovali na život v hlubokých vulkanických a hydrotermálních stanovištích. Velké překvapení vyvolali i „zombie červi“ rodu Osedax, kteří nemají trávicí ústrojí. Dalšími významnými nálezy byly i nové hydrotermální průduchy v hloubce přes 600 metrů, korálové zahrady či stopy po explozivním podmořském vulkanismu.
V březnu 2025 byl navíc ve vodách u souostroví Jižní Sandwichovy ostrovy týmem vědců poprvé natočen živý exemplář kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni). Tvor, často označovaný jako obří oliheň Antarktidy, je považován za největšího známého hlavonožce na světě. Záběry – na videu níže – ukazují mládě s délkou asi 30 centimetrů.
Tyto ekosystémy byly zformovány geologickou aktivitou a prosperují v drsném a temném prostředí.
Nově odkrytý život vyvíjející se původně pod ledem
V poslední době se od ledové pokrývky při pobřeží Antarktidy poměrně často odtrhávají obrovské ledovcové bloky. Na to se zaměřila další expedice: po stopě jedné takové události se výzkumná loď spojené americko-britsko-japonské expedice Falkor (too) vydala do Bellingshausenova moře u Západní Antarktidy. Jak připomínají informace na webových stránkách, v lednu se zde od ledovcového šelfu George VI totiž odlomil ledovec označený jako A-84, s plochou skoro 600 čtverečních kilometrů a asi 150 metrů tlustý.
Byla to unikátní možnost prozkoumat čerstvě odkryté mořské dno, které bylo pod ledovcovým pokryvem skryto možná i několik set let, jak stojí ve článku na webu Discover Magazine. K velkému překvapení i zde výprava objevila vzkvétající ekosystém s velkými korály a houbami, které poskytovaly útočiště dalším živočichům, jako jsou chobotnice, obří mořští pavouci a ledovcové ryby.
I tady bylo objeveno několik nových druhů mořských živočichů. Na základě velikosti nalezených živočichů, zejména velkých hub a korálů, které rostou poměrně pomalu, se předpokládá, že tato společenstva prosperovala stabilně řadu desítek, možná i stovek let. Nacházejí se i v hloubkách kolem 1300 metrů.