Článek
Výsledkem jejich několikaletého výzkumu jsou unikátní mapy znázorňující intenzitu výskytu klíšťaty přenášených čtyř patogenů na území České republiky. Laická i odborná veřejnost díky tomu získá přehled o riziku lokální přítomnosti těchto zatím opomíjených infekcí, což pomůže při prevenci i diagnostice nákaz.
„Kromě známé lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy číhají v klíšťatech i další, méně známé infekce. Jejich význam roste s rostoucím podílem lidí s oslabenou imunitou, ať už vrozenou, nebo získanou například po transplantacích, protinádorové terapii či léčbě cytostatiky,“ uvedl Pavel Široký z VFU v Brně, který výzkum koordinoval. Nízké povědomí, a tudíž i neprovádění diagnostiky u těchto málo známých či nedávno objevených patogenů přitom výrazně komplikuje včasnou terapii.
Výskyt infekcí zmapovali plošně
Oborníci z PřF UP se proto společně s kolegy z VFU Brno rozhodli výskyt těchto čtyř infekcí zmapovat plošně. Na zhruba 150 lokalitách postupně nasbírali přes 13 000 klíšťat a zjišťovali, jaké infekce přenášejí.
Pozor na klíšťata. Přibývá případů klíšťové encefalitidy i boreliózy
„Výsledky ukazují, že některé patogeny, jako třeba rickettsie, se vyskytují téměř ve všech zkoumaných lokalitách. Konkrétně v 98 procentech. Jejich promořenost je v populaci klíšťat celkem rovnoměrná a pohybuje se kolem pěti procent. Na druhou stranu třeba anaplasmy se vyskytovaly jen v 78 procentech lokalit, zato vykazovaly výrazná lokální ohniska. Ta jsme zjistili například na Třebíčsku, Prostějovsku či Hodonínsku (promořenost 15 procent),“ podotkl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP, který je hlavním autorem studie.
Nákaza čtveřicí sledovaných patogenů se obvykle projevuje nespecifickými, chřipce podobnými klinickými příznaky. Přesnou diagnostiku lze provést pouze laboratorními technikami. Zdravý imunokompetentní člověk buď vůbec neonemocní, nebo prodělá několikadenní chřipce podobné onemocnění, které často pomine bez nutné návštěvy lékaře.
Ohroženi lidé s oslabenou imunitou
Lidé s oslabenou imunitou však mohou trpět i život ohrožujícími stavy. „Zvláštní situace pak panuje například u jedinců s chirurgicky odstraněnou slezinou, pro něž jsou infekce klíšťaty přenášenými prvoky rodu Babesia vždy extrémně a životně nebezpečné,“ zdůraznil Široký.
Odborníci se na zkoumaných lokalitách zaměřili také na to, jaké faktory ovlivňují početnost klíšťat, a tím i riziko nákazy. Zjistili, že i struktura krajiny v bezprostředním okolí zkoumaných lokalit hraje zásadní roli. Výrazně vyšší počet klíšťat zaznamenali v mozaikovité krajině s menšími ploškami vegetace a větším poměrem listnatých porostů a v okrajových společenstvech na pomezí lesa a bezlesí.