Vědci konečně odhalili bájnou pravlast Slovanů ve východní Evropě

I díky kosterním pozůstatkům tohoto dítěte se podařilo vědcům po pěti letech mimořádně náročného zkoumání najít pravlast Slovanů. Dosud se o nich vědělo jen to, že za časů, kdy již byla kdysi slavná Římská říše v troskách, „přišli do Evropy odněkud z východu“.

„Genetické stopy jasně ukazují, že Slované pocházejí z oblasti mezi jižním Běloruskem a střední Ukrajinou,“ řekla Novinkám archeogenetička Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity v Brně, která působí také ve vědeckém institutu Maxe Plancka v Lipsku.

Onou bájemi opředenou, a přesto dosud zcela neznámou pravlastí Slovanů by mohlo být území nacházející se někde mezi dnešními řekami Dněstr a Don.

Praobyvatelé této lokality z ní při stěhování národů vyrazili nejen na západ, ale i na východ. Postupně osídlili půlku Evropy.

Pátrání po původu Slovanů bylo náročné. Při stěhování národů, tedy v 6. až 8. století našeho letopočtu, byl již Řím v troskách a písemné záznamy proto o nich chybí.

Slované navíc pohřbívali žehem, v plamenech tak skončily kostry, které mohly vyprávět s pomocí genetiky příběh o jejich původu. S ohledem na to jsou ostatky holčičky z Pohanska pro archeology vzácné. Dochovaly se tři úlomky z její lebky a stehenní kost. Jak dítě zemřelo, to se neví.

Celkem dali vědci dohromady 550 koster z období stěhování národů, a to od Chorvatska přes Moravu až po Německo a Polsko. Z každé z nich museli s využitím minivrtáčku odebrat 50 miligramů kostního prášku, což je jednoduše řečeno pouhý poprašek na dně nejmenší laboratorní zkumavky.

Rozborem prášku se vědci dostali až ke genetické informaci každého zkoumaného jedince. Takto získaná data pak prozradila podrobnosti k příchodu Slovanů.

„Rozhodně zapomeňme na zkazky o slovanské velmi přátelské až holubičí povaze. Tam, kde to bylo nutné, tak bojovali, a to tvrdě,“ sdělil Novinkám archeolog Jiří Macháček, který má se svým týmem na kontě hned několik mimořádných objevů týkajících se prvních Slovanů.

Do Evropy neproudili v ucelené mase. V době stěhování národů neexistovalo nic jako „jediná slovanská identita“, tedy zjednodušeně řečeno jeden kmen. Podle Hofmanové genetika ukazuje, že šlo o velké množství malých a rozptýlených skupin.

Konkrétně např. oblast Německa a Polska našli Slované vysídlenou, původní obyvatelé se někam vytratili. Při kolonizaci severu proto nenarazili na odpor. Na Balkáně byla situace jiná. Slované se tam smísili s původními komunitami, přičemž genetické rozdíly jsou jasně patrné na genomu obyvatel této oblasti dodnes.

Původ Slovanů ve východní Evropě je možné vystopovat i podle artefaktů z vykopávek. Od Balkánu po Polsko si stavěli podobná jednoduchá obydlí – polozemnice, totožným způsobem si vyráběli keramiku a další nástroje, které se našly. Genetika nyní vše podstatně zpřesnila.

Při stěhování národů migrovali bojovníci i početné rodiny Slovanů. Jejich příchod do Evropy přepsal jazykovou i kulturní mapu kontinentu. Označení „Slované“ považují vědci za nejednoznačné, protože „pochází z cizích pramenů a nikoli přímo od nich samotných“.

Stěhování Slovanů nebylo poznamenáno dobyvačností. „Místo armád a elitních struktur budovali nové společnosti založené na rozšířených rodinách a flexibilních komunitách,“ vysvětlil profesor. Úspěch Slovanů při osidlovaní Evropy prý spočívá v jejich jednoduchém životním stylu, který jim prý pomáhal poměrně dobře prosperovat i v časech nestability.

„Důležitým prvkem je i mimořádně silné zakotvení Slovanů v početných rodinách. Některé měly až sedm dětí. Tedy to je počet dětí, který máme za prokázaný. Ve skutečnosti těch dětí na jednu rodinu mohlo být ještě více,“ doplnila Hofmanová.

Prapůvodní Slované si žili dlouho na poměrně rozlehlém území v drobných komunitách. Záhadou proto pro vědce zůstává to, jak byla ještě před obdobím vzniku Velkomoravské říše v centrální Evropě rozvrstvena společnost starých Slovanů.

Budoucí výzkum ukáže, jak se komunity Slovanů přizpůsobovaly novým podmínkám na osídleném území, jak se propojovaly s původním obyvatelstvem a jak migrace ovlivnila jejich celkový vývoj. O nových poznatcích, spojených s nalezením bájné pravlasti Slovanů, informovaly prestižní mezinárodní vědecké časopisy Nature a Genome Biology.