Článek
Odborníci z londýnské zoo a z tamního Přírodopisného muzea, kde vzorek exempláře dlel 74 let takřka bez většího zájmu, použili DNA z muzejních vzorků tkání shromážděných na počátku 20. století k identifikaci dvou nových druhů obřích mloků. A právě u jednoho z nich jsou přesvědčeni, že jde o největšího obojživelníka na světě.
Nové zjištění je součástí většího objevu o rozmanitosti čínských velemloků. To, co se dosud považovalo za jediný druh jménem velemlok čínský (Andrias davidianus), jsou tedy tři různé druhy.
Velemlok čínský (Andrias davidianus)
Obří mloci kdysi žili napříč střední, jižní a východní Čínou. Samotný velemlok čínský dosahuje obvykle délky 115 centimetrů a váhy 25 až 30 kilogramů.
Během dvacátých a třicátých let minulého století, kdy byl nový mlok Andrias sligoi (respektive onen zkoumaný jedinec) ještě stále naživu, pobýval ve zmíněné britské zoo. V té době byl sice považován za neobvyklého mloka, ale od myšlenky na nový neznámý druh se upustilo.
Nová studie ale potvrdila, že se liší od ostatních mloků a představuje tak největšího obojživelníka na světě, který může dorůst na téměř šest stop, přes 180 cm. Vážit by mohl kolem 50 kg.
Tři druhy již tři miliony let
Výzkum tím pádem rozčlenil jednotlivé druhy velemloků na tři: davidianus, sligoi a třetí zatím nepopsaný druh, který je znám pouze ze vzorků tkáně.
Velemlok čínský na ilustrační fotografii
Vědci zjistili, že každý z těchto druhů je v Číně jedinečný, obývá jiný říční systém či pohoří, geneticky se od sebe též velmi liší.
„Naše analýza odhalila, že se čínští velemloci od sebe odlišili již před 3,1 až 2,4 miliony let,“ řekl podle stanice CNN hlavní autor studie Samuel Turvey.
Kriticky ohrožení živočichové
Divoce žijící velemloci jsou kriticky ohrožení. Dozvědět se více o nich však snad může pomoci tyto obojživelníky zachránit, uvedli biologové podle CNN.
Silně ohrožená ještěrka zední je původní druh a zaslouží si ochranu, tvrdí vědci
V Chile přemístili poslední žáby loa z divočiny do zoo
„Pokles počtu velkých čínských mloků byl doslova katastrofální, a to hlavně kvůli zemědělství a jejich nadměrnému využívání pro maso,“ poznamenal Turvey.
Studie podrobně popisující nový druh Andrias sligoi byla zveřejněna v zářijovém vydání odborného časopisu Ecology and Evolution.
