Článek
Technologií, jejíž výzkum započal v roce 2011, se momentálně zabývá singapurská firma SafeLight. Jde o spin-off firmu Národní singapurské univerzity, která společnost podporuje. (Spin-off firma je podnikatelský subjekt založený za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného na výzkumné organizaci – pozn. red.)
Chlazení samotné jen zpomaluje růst mikrobů, nicméně žádné mikroorganismy nezabíjí.
O co přesně u této nové metody, která má dezinfikovat povrchy a konzervovat potraviny bez použití přídavných chemikálií, vlastně jde?
Samotné chlazení nestačí
Firma SafeLight vyvinula stejnojmennou technologii tzv. viditelného světla, která zabíjí mikroorganismy a uchovává jídlo v jeho kvalitě.
„Dokáže konzervovat ovoce a zeleninu v chladicích řetězcích, rovněž dezinfikovat povrch potravinových produktů ve zpracovatelských závodech,“ řekl webu FoodNavigator-Asia vedoucí projektu, chemik Vinayak Ghate ze zmíněné singapurské školy. Podle jeho firmy to má fungovat společně s technikou chlazení, kterou to bude funkčně doplňovat.
„Chlazení samotné totiž jen zpomaluje růst mikrobů, nicméně žádné mikroorganismy nezabíjí. Z toho důvodu potřebujeme technologii, která by mohla doplnit chlazení zabíjením mikroorganismů,“ vysvětlil Ghate.
Pivo vydrží nejdéle chutné v plechu a v sudu, zjistil zlínský výzkum
Současné metody dezinfekce povrchů mívají jen krátkodobé účinky. Singapurská firma chtěla vyvinout právě technologii, která bude bakterie zabíjet nepřetržitě. Ono viditelné světlo tak opravdu činí a podle vědců likviduje bakterie, kvasinky, plísně a viry.
Pracuje tak, že zacílí na sloučeniny citlivé na světlo, které jsou přirozeně přítomny uvnitř buněk bakterií a hub. Tyto sloučeniny, jakmile jsou nasvíceny pomocí SafeLightu, začnou generovat reaktivní druhy kyslíku, které jsou pro buňky toxické a nakonec povedou k její smrti.
Pokus s rajčaty
Podle Ghateho je hlavním přínosem technologie nikoli její rychlost, ale možnost ji úspěšně aplikovat neustále. Funguje po celou dobu procesu.
Viry si umějí naše buňky ochočit, říká imunolog
Jako příklad uvádějí asijští experti dezinfikování rajčat uměle kontaminovaných plísní Rhizopus stolonifer a jejich následné skladování po dobu 12 dní. Jedna sada rajčat byla skladována za podmínek chlazení (15 °C, 80procentní vlhkost), zatímco druhá byla osvětlena technologií SafeLight za stejných podmínek.
Jak je vidět i na úvodní fotografii článku, druhá sada dopadla výrazně lépe –účinně se tak zabránilo šíření plísně.
V budoucnu i na letištích či v nemocnicích
„Aktuálně se v Singapuru intenzivně pracuje na komercializaci a uvedení technologie do běžného života,“ sdělil Bednář.
Po častější dezinfekci je kůže citlivější na sluneční záření, snáze se tak spálí
Do budoucna se podle něj počítá s využitím nejen v potravinářském průmyslu – nová technologie najde prý využití i v nemocničních zařízeních nebo na letištích.
