Článek
Nový objev pochází z domu, který stojí v centru města na tehdy velmi rušné ulici Via dell’Abbondanza. Budova je tradičně označována jako dům Cornelia Maxima. Průčelí bylo odkryto již v roce 1912, část zadních místností ale archeologové prozkoumali až nyní v rámci širšího restaurátorského projektu.
Nalezené artefakty poskytují cenné svědectví o každodenních zvycích, péči o vzhled i možné obchodní činnosti tehdejších obyvatel domu. Podle tiskového prohlášení Archeologického parku Pompeje z konce října se odborníkům na základě dochovaných stop podařilo částečně zrekonstruovat i podobu dřevěné skříně, v níž byly předměty ukryty.
Svědectví o životě, který náhle skončil
Archeologové objevili především množství věcí osobní potřeby, například pinzetu, mističku na rozmíchávání líčidel či nádobku na vonné oleje. Ve skříni se ale nacházela také kadidelnice, která sloužila k provonění domácnosti, nádoby z bronzu, skla a keramiky nebo malá olověná závaží.
„Pompeje nejsou jen místem velkých uměleckých děl. Jsou také místem, kde nám i zdánlivě obyčejné předměty pomáhají odhalovat lidský rozměr minulosti,“ uvedl pro agenturu Reuters ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.
Amulety jako vzpomínka na dětství
K nejzajímavějším nálezům patří náhrdelník tvořený nejméně 24 drobnými přívěsky vyrobenými z keramiky, kostí, skla a horského křišťálu. Ozdoby zobrazují rozmanitá božstva, lidské ruce a nohy, šišky nebo hrozny.
Podobné předměty, označované latinským slovem crepundia, dostávaly ve starověkém Římě děti jako ochranné amulety. Kromě toho fungovaly i jako chrastítka, která při pohybu vydávala zvuky, čímž pomáhala rodičům poznat, kde se jejich dítě nachází.
Podle odborníků si někteří crepundia uchovávali i v dospělosti jako památku. V římské společnosti se totiž lidé často stěhovali daleko od svých rodin, a tyto náhrdelníky tak měly velkou sentimentální hodnotu.
Peníze, pro které se už nikdo nevrátil
Skříň ukrývala též 38 bronzových mincí uložených v malé schránce upletené z rostlinného materiálu. Její pozůstatky budou podrobeny dalšímu zkoumání. Nález mincí zároveň naznačuje, že obyvatelé domu při katastrofě neměli čas zachránit ani cennosti. Zda se jim podařilo uprchnout, nebo při výbuchu Vesuvu zahynuli, zůstává zatím nejasné.
„Nedokážeme s jistotou rekonstruovat identitu lidí, kteří v domě žili, ale tyto fragmenty nám přibližují jejich každodenní život,“ citovala Gabriela Zuchtriegela italská agentura ANSA.
L'armadio di una donna racconta la dimensione umana di Pompei. Tra collane, bruciaprofumi e vasi torna alla luce la quotidianità prima della distruzione #ANSA https://t.co/57wHUXi8Mr
— Agenzia ANSA (@Agenzia_Ansa) October 29, 2026
Luxusní výzdoba i nechtění obyvatelé domu
Výzkum přinesl i další zajímavosti. Stěny místnosti, v níž skříň stála, zdobily malby v takzvaném čtvrtém pompejském stylu, které svědčí o dobrém společenském postavení majitelů domu. Zároveň se ukázalo, že v domě v době katastrofy probíhaly stavební úpravy.
V jedné z nalezených amfor pak archeologové objevili kosterní pozůstatky dvou hlodavců, pravděpodobně myšic, které dokládají, že i obyvatelé Pompejí museli řešit problémy s těmito „nezvanými hosty“ podobně jako lidé dnes.
Via dell’Abbondanza
Přeloženo do češtiny: ulice Hojnosti. Byla jednou z nejvýznamnějších a nejrušnějších ulic antických Pompejí. Měřila téměř 900 metrů a procházela městem od hlavního fóra směrem na východ až k městským hradbám.
Nacházely se zde obchody, řemeslnické dílny, hostince, veřejné lázně i domy bohatších obyvatel. Nechyběly ani takzvané termopolie, jakási starověká obdoba dnešního rychlého občerstvení, kde si kolemjdoucí mohli koupit teplé jídlo a nápoje.
Své jméno ulice získala podle reliéfu na fontáně nedaleko fóra, který zobrazuje ženskou postavu s rohem hojnosti, symbolem prosperity a blahobytu.
Via dell’Abbondanza, kde se nachází dům, v němž byly pozůstatky antické skříně nalezeny.
