Článek
O nálezu ve starověkém městě pohřbeném při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu informovaly agentury AP a APA.
Odborníci vytvořili zakřivenou nosnou konstrukci, na kterou umístili fragmenty tak, aby napodobily původní tvar klenby. Jakmile budou nalezeny a restaurovány nové části fresek, budou moci být do scény přidány, uvedl archeologický park ve svém prohlášení.
Jedna z fresek na klenbě zachycuje mytologickou scénu s řeckým bohem vína Dionýsem a dcerou krétského krále Mínóa Ariadnou. Dionýsos je zobrazen na voze, zatímco Ariadna naproti němu hraje na strunný nástroj.
Klenutý strop byl představen na závěr mezinárodního semináře o nových objevech a restaurátorských pracích při vykopávkách v Pompejích. Pompeje, ležící asi 25 kilometrů jihovýchodně od Neapole, patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím na světě a jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Pompeje
Archeologický park Pompeje nedaleko Neapole, který je památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou nejnavštěvovanější italskou pamětihodností.
Pompeje spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis zničil v roce 79 n. l. výbuch sopky Vesuv. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnohé z nich zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života. Při neštěstí zemřelo na 3000 lidí.
Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Výkopové práce a další výzkumy tam dosud neskončily.
- Erupce Vesuvu pohřbila město pod několikametrovou vrstvou popela a pemzy. Ve druhé fázi katastrofy byli lidé pohlceni žhavým oblakem, který kolem jejich těl ztuhl. Po rozkladu měkkých tkání zůstaly ve ztvrdlém materiálu dutiny.
- Ty začali archeologové v 19. století vyplňovat sádrou, aby získali plastické otisky obětí. Metodu systematicky zavedl v roce 1863 italský archeolog Giuseppe Fiorelli.
