V Patagonii objevili fosilii jednoho z nejmenších dinosaurů

Zatímco svrchní křídu si širší veřejnost často spojuje především s obřími býložravci a vrcholovými predátory, nový objev ukazuje, že tehdejší ekosystémy byly výrazně pestřejší a zahrnovaly i velmi malé, specializované druhy. Zkoumaný exemplář patřil k tzv. alvarezsaurům, skupině malých dvounohých dinosaurů, jejichž evoluční historie byla dosud poměrně nejasná, zejména na jižní polokouli.

Zkamenělina je výjimečná především svou úplností a zachovalostí jemných anatomických detailů, včetně lebky, páteře a končetin. Právě tyto části pozůstatků podle stanice NBC News umožnily paleontologům přesněji rekonstruovat fyziognomii i způsob života zvířete. Délka těla nepřesahovala 70 centimetrů a hmotnost se pravděpodobně pohybovala pod hranicí jednoho kilogramu, což z něj činí jednoho z nejmenších známých dinosaurů Jižní Ameriky.

Druh přitom není vědě zcela neznámý, paleontologové jej poprvé popsali už v roce 2012 a pojmenovali ho právě Alnashetri cerropoliciensis. Tehdejší nalezený materiál však tvořily jen fragmentární pozůstatky, takže mnohé anatomické znaky nebylo možné spolehlivě určit. Právě nově objevený, mimořádně zachovalý exemplář tak umožnil výrazně podrobnější popis tohoto dinosaura a přesnější rekonstrukci jeho těla.

Anatomie kostry naznačuje, že šlo o aktivního, pohyblivého predátora. Na rozdíl od pozdějších, vysoce specializovaných alvarezsaurů, měl tento druh relativně dlouhé přední končetiny a zuby uzpůsobené spíše k lovu drobné kořisti než chytání hmyzu. Pravděpodobně se živil malými obratlovci a bezobratlými, kteří obývali suché, písčité prostředí tehdejší Patagonie.

Histologická analýza kostní tkáně navíc ukázala, že nalezený jedinec byl v době smrti téměř dospělý, což umožňuje spolehlivější interpretaci jeho konečné velikosti a proporcí.

„Více než dvě desetiletí systematického výzkumu proměnila lokalitu La Buitrera v mimořádný zdroj poznání o drobných dinosaurech a dalších obratlovcích, v rozsahu a kvalitě, jaké nemají v Jižní Americe obdoby,“ uvedl podle vědeckého serveru Phys.org Sebastián Apesteguía, paleontolog z Maimónideské univerzity v Buenos Aires.

Význam objevu, publikovaného koncem února v odborném časopise Nature, však přesahuje samotný nový popis druhu Alnashetri cerropoliciensis. Detailní fylogenetická analýza naznačuje, že alvarezsauři mohli mít mnohem starší a geograficky širší původ, než se dosud předpokládalo. Místo pozdních migrací mezi kontinenty se stále více ukazuje, že raní zástupci této skupiny se rozšířili ještě v době, kdy byly kontinenty spojeny v jeden celek.

Nález tak podporuje tezi postupné evoluční diverzifikace v izolovaných oblastech po rozpadu superkontinentů.

Studie ukazuje, jak i jediná malá fosilie může zásadně ovlivnit chápání evolučních dějin dinosaurů. Připomíná, že klíčem k pochopení pravěkých ekosystémů nejsou jen největší a nejznámější druhy, ale i nenápadní, drobní živočichové, kteří tvořili jejich nedílnou součást.