Velké překvapení. Na Moravě našli pavouky, kteří v Česku dosud nebyli zaznamenáni

„U skákavky Attulus inexpectus je nález zajímavý i tím, že nejbližší známá lokalita výskytu tohoto druhu leží až u Neziderského jezera v Rakousku, tedy více než 120 kilometrů od Trkmance,“ uvedla Eva Líznarová z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jde o středně velký druh pavouka, takže není pravděpodobné, že by byl dosud v republice přehlížený. U snovačky Crustulina sticta naopak vědci očekávali, že se v ČR objeví, protože ji lze najít ve všech sousedních státech. Domácí fauna se tak rozšířila o dva druhy pavouků.

Pavouci se mohou velmi dobře šířit. Aby se však na určité lokalitě udrželi, potřebují vhodné podmínky. V případě těchto dvou nových druhů jde o mokřady. Jejich objev dokládá význam cíleného a dlouhodobého monitoringu krajiny. Nejde o invazní ani masově se šířící druhy, pro člověka nepředstavují nebezpečí. Jejich objev spíše dokládá biologickou hodnotu mokřadů.

Skákavka Attulus inexpectus byla jako samostatný druh vědecky rozlišena v roce 1997. Obývá nížiny v blízkosti vody i vnitrozemská slaniska. Dvě samice tohoto druhu našli přírodovědci v lokalitě Trkmanec–Rybníčky u Rakvic v mokřadu s vysokým obsahem soli.

Druhým přírůstkem je snovačka Crustulina sticta. Tento vzácný druh se vyskytuje roztroušeně po Evropě a je spojen s mokřadními biotopy a rašeliništi. Přestože byla jeho přítomnost potvrzena ve všech státech sousedících s ČR, v Čechách a na Moravě dosud doložen nebyl.

Jednoho samce druhu Crustulina sticta vědci zachytili na mokřadní lokalitě Kosteliska u Dubňan, která leží v evropsky významné lokalitě Hodonínská Dúbrava. Oba nové druhy byly získány při vzorkování společenstev bezobratlých pomocí upraveného zahradního vysavače. Nalezené exempláře jsou uloženy ve sbírce Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.

„Jihomoravské mokřady nás dokážou překvapit. Nález pavouků, kteří dosud nebyli v České republice známí, ukazuje nejen jejich mimořádnou biologickou hodnotu, ale i význam monitorování mokřadů,“ uvedla Marie Kotasová Adámková z Přírodovědecké fakulty, která vede projekt LIFE in Salt Marshes zaměřený na monitoring mokřadů a péči o ně.