Článek
„Pokud se nepřistoupí ke zrušení některých segregovaných škol, změna nenastane. Vzhledem k žalobě Evropského soudu s tím pracujeme, ale zatím diskutujeme, za jakých okolností se má k nejtvrdšímu opatření přistoupit,“ potvrdila Novinkám Veronika Lucká Loosová, mluvčí Národního pedagogického institutu, který na přípravě plánu spolupracuje.
Odmítla, že by k rušení škol mělo dojít plošně. Půjde naopak o individuální postup podle podmínek konkrétních lokalit, například vzhledem ke kapacitám okolních škol. MŠMT zároveň chystá i finanční podporu opatření v rámci už existujícího dotačního programu Jan Amos Komenský. Ten je spolufinancovaný Evropskou unií a zaměřuje se na projekty ve vzdělávání a vědě.
„Plán ministerstva počítá s tím, že by se změny mohly týkat pěti až deseti škol. V některých případech může být vhodným řešením změna spádových obvodů, jinde přenastavení přijímání žáků nebo větší spolupráce škol a zřizovatele, a někde skutečně může dávat smysl školu zrušit,“ přiblížila Lucká Loosová. Program resort plánuje realizovat mezi lety 2027 a 2029, přičemž další kroky budou následovat.
Evropský soud už v roce 2007 rozhodl, že Česko porušuje právo na rovný přístup ke vzdělávání romských dětí. V praxi to znamená, že Romové neúměrně často končí ve speciálních školách pro děti s postižením, anebo docházejí do běžných základek s vysokým podílem žáků svého etnika, což ale může být dáno i spádovostí.
Česko má od té doby za úkol segregaci vyřešit, žádného zásadního pokroku ale nedosáhlo. Stále zde funguje asi 130 základních škol, kde romské děti tvoří více než třetinu žáků, z toho v 16 školách je dokonce více než 90 procent. Právě proto zemi hrozí ze strany evropských orgánů pokuty v řádech stovek milionů korun.
Romští odborníci se chtějí zapojit
Cesta k řešení nicméně není jednoduchá, problém představují například pedagogicko-psychologické poradny, kterými prochází děti mířící na speciální školy.
„Na stole je i změna práce v pedagogicko-psychologických poradnách, protože romští žáci častěji dostávají diagnózu lehké mentální postižení,“ popsala členka Rady vlády pro romské záležitosti Alica Sigmund Heráková.
V Česku funguje přibližně 150 poradenských pracovišť. Jejich kvalita a výstupy se ale liší, jak pro Novinky uvedl odborník na sociální začleňování a pedagogiku a taktéž člen Rady vlády David Beňák. „V poradnách se neuplatňuje moderní metoda diagnostiky. Nikdo na to řádně nedohlíží a mnozí psychologové nejsou vzděláváni,“ nechal se slyšet.
Sám oceňuje snahu segregaci zmírnit, zároveň ale ministerstvu vytknul, že do plánu nezapojilo romské odborníky. „Měli bychom být součástí. Jak to pak máme komunitě vysvětlovat? Ministerstvo se na nás obrací, abychom změny obhájili, ale to jde těžko, když už nám to ukáží hotové, bez možnosti změn,“ obává se.