Článek
Výzkum vedla podle vědeckého serveru Phys.org archeoložka Aimée Barlowová z britské Univerzity v Sheffieldu. Její tým analyzoval zbytky (zatím jen) 10 lidí z britských hřbitovů, kteří žili v období od 1. do 19. století.
Vědci zkoumali nejen kosti, ale i zuby a zubní kámen – tedy materiály, které obvykle odolají zubu času. Pomocí moderní laboratorní metody známé jako ELISA se snažili najít tři klíčové hormony: estrogen, progesteron a testosteron.
- ELISA (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay) je laboratorní metoda, která pomocí vazby mezi protilátkou a antigenem dokáže zjistit a změřit množství určité látky, např. hormonu nebo proteinu. Enzymová reakce způsobí změnu barvy, podle které lze snadno určit její koncentraci. Tato technika se běžně využívá v lékařské diagnostice i ve vědeckém výzkumu.
„Je to vůbec poprvé, co se podařilo odhalit tyto konkrétní hormony v lidských zubech i zubním kameni. Zároveň jde o první případ, kdy byl progesteron úspěšně detekován přímo v kostní tkáni,“ zmínila Barlowová podle zpravodajské stanice CNN.
Překvapení výzkumníci
A výsledky překvapily i samotné odborníky. V některých vzorcích se opravdu podařilo najít zbytky hormonů, které jsou zásadní pro lidskou reprodukci. Progesteron se objevil asi ve čtvrtině všech testovaných vzorků, testosteron téměř v polovině. Estrogen se uchoval nejméně často, ale i jeho přítomnost je velkým objevem.
Podle aktuálně zveřejněné studie v odborném časopise Journal of Archaeological Science byl nejzajímavější případ jedné ženy, jejíž tělesné pozůstatky vykazovaly výrazně zvýšené hladiny progesteronu – hormonu, který hraje v těhotenství klíčovou roli. Vědci se proto domnívají, že žena mohla být těhotná v době smrti.
Že žena zemřela těhotná bylo dosud možné zjistit de facto jen v případech, kdy se v hrobě zachoval plod. To je však mimořádně vzácné. Nová metoda dává archeologům možnost podívat se na těhotenství v minulosti úplně jinak, a to přes chemické stopy, které lidské tělo po sobě zanechá.
Podle odborníků je to průlom, který by mohl změnit způsob, jakým nahlížíme na život žen v minulosti. Archeologie se totiž dlouho soustředila hlavně na muže – válečníky, lovce, panovníky. Ale hormonální analýza by mohla v budoucnu odhalit i to, co se dělo v tělech žen: kolikrát mohly být těhotné, jak často rodily nebo jaké fyzické změny zažívaly během života.
Vědci zároveň upozorňují, že jde zatím o první krok – metoda je stále v rané fázi. Je potřeba otestovat více vzorků z různých oblastí a období, aby se zjistilo, jak spolehlivě se hormony v kostech a zubech zachovávají. Přesto je to fascinující pohled do minulosti, který propojuje archeologii, biologii a moderní laboratorní vědu.
