Článek
Nedávná analýza jejich DNA navíc prokázala, že společně se svými lidskými pány dorazili na ostrov nejméně o 200 let dříve, než naznačovaly dosavadní teorie.
Tým vědců z Kodaňské univerzity, Grónského národního muzea a dalších institucí zkoumal desítky genomů jak současných, tak i dávno zemřelých grónských psů. Celkem šlo o 92 vzorků pokrývajících období několika set let, které byly porovnány s dvěma tisíci genomy psů z celého světa.
Díky tomu mohli vědci sledovat, jak se genetická výbava grónských psů měnila v čase. Výsledky publikované v prestižním časopise Science ukazují, že qimmit jsou jakousi „živou kronikou“ grónských dějin.
Na rozdíl od sibiřských husky nebo malamutů, kteří byli v posledních staletích často kříženi, zůstali geneticky téměř nedotčeni. Jejich linie tak poskytuje jedinečný pohled do minulosti a do doby, kdy se stali nepostradatelnými pomocníky Inuitů při osidlování Arktidy.
Analýza DNA odhalila, že qimmit přišli do Grónska spolu s lidmi ve dvou oddělených migračních vlnách. Pohyb Inuitů byl tedy mnohem složitější, než se dosud myslelo.
„Dosud jsme věřili, že Inuité na ostrov dorazili před přibližně 800 lety. Genomy tažných psů ale ukazují, že první vlna přišla již o dvě až tři století dříve,“ uvedl v tiskové zprávě Kodaňské univerzity Anders Johannes Hansen, který se na studii podílel.
To znamená, že Inuité s největší pravděpodobností osídlili Grónsko ještě před Vikingy. Qimmit tak poskytli důkaz, že Arktida nebyla „prázdným“ prostorem, ale místem opakovaných migrací a setkávání různých kultur.
Čtyři regiony, čtyři kultury
Výzkum zároveň ukázal, že dnešní qimmit lze geneticky rozdělit do čtyř skupin. Ty se přesně shodují s tradičními kulturními oblastmi Inuitů.