Článek
Malá místnost na Textilní fakultě liberecké Technické univerzity a v ní velká obrazovka, měřidla a volant s pedály. Na tomto trenažeru řízení devětatřicetiletý Michal Martinka simuluje standardní osmihodinovou šichtu řidiče kamionu.
Na sobě má na pohled docela obyčejné elastické tričko, doplněné je však o malá čidla. Právě ta mají ambice v budoucnu zachraňovat životy na silnicích.
„Senzory snímají dechovou frekvenci člověka, a právě na základě změny dechové frekvence jsme schopní určit, zda na řidiče jde únava nebo mikrospánek,“ vysvětluje vědec. O samotném nápadu na tričko se senzory jsme již krátce informovali, nyní nabízíme podrobnější reportáž.
Martinka na nápad přišel při dlouhé cestě na dovolenou, při které začal za volantem usínat. Žádná ze současných technologií ve voze ho však na problém neupozornila. Přitom až 20 procent všech nehod na silnicích je podle něj způsobeno právě mikrospánkem.

Návrh chytrého trička se senzory
Rozhodl se tak vyvinout vlastní bezpečnostní systém, který nebude hlídat „stroj“ – jenž by se mohl chovat nepředvídatelně i z jiných důvodů než kvůli řidičově ztrátě koncentrace, např. při prudkém vyhýbání se dírám na vozovce –, ale přímo životní funkce šoféra. Na projektu spolupracuje i s ČVUT v Praze či japonskou Shinshu University.
Z chytrého trička je teď Martinkova disertační práce a v srpnu ho čeká první testování v ostrém provozu. A to na silnicích v Japonsku – v Česku podobné zkušební jízdy legislativa neumožňuje. „Dostaneme vůz, řidiče, policejní doprovod, bude uzavřený koridor ve městě a v nočních hodinách budeme jezdit a testovat tričko,“ popisuje, co je v plánu.
Únavu pozná senzor dřív než člověk
V průběhu tří let testoval bezpočet hodnot od EKG přes změny tepové frekvence až po změny vlhkosti. Při simulacích však zjistil, že je to právě dech, který je nejvhodnější a nejpřesnější pro měření únavy.
„Tu jsme schopni predikovat nějakých pět minut před tím, než ji na sobě člověk sám teprve začne pociťovat. Čím je člověk více unavený, tím dechová frekvence klesá. Vy dýcháte automaticky, nevnímáte to, senzory tu změnu ovšem zaznamenají přesně,“ vysvětluje, jak systém, podle něj v podstatě neomylný, funguje.
Prodejní cenu by Martinka rád držel do dvou tisíc korun, aby bylo chytré tričko dostupné co nejvíce lidem.
Jakmile změnu – tedy signifikantní pokles křivky dechu – zaznamenají, spustí zvukový či vibrační alarm, a tím upozorní řidiče, že by si měl dát přestávku. Systém může také zvýšit hlasitost rádia, zapnut ventilátory či otevřít okno.
„Zatím je varianta, že to budeme propojovat přes Bluetooth. Už teď ho všechny nové vozy v základu mají, takže je tam ta kompatibilita už teď zajištěna,“ dodává Martinka.

Michal Martinka u simulátoru jízdy
Ke koupi do tří let
Do konce roku chce mít vědec hotový funkční prototyp a do dalších dvou let by pak mohl být produkt na trhu. Investoři a výrobce se zatím hledají, probíhají jednání s firmami.
„Bude to vlastně obyčejné tričko, které v sobě bude mít integrovanou tuto senzorovou soustavu. Čidla by neměla být vidět, neměla by nijak narušovat komfort nošení, nositel by ani neměl vědět, že nějaké senzory na sobě má. Všechno by mělo být pratelné, omyvatelné, to hlavně kvůli údržbě a hygieně,“ doplňuje.
Nabíjet by se tričko mělo přes klasickou powerbanku a vydržet alespoň zmiňovaných osm hodin a déle. Ideální umístění čidel na tričku, které je velmi důležité, se stále hledá, v plánu je i nová řídicí jednotka a dále vývoj mobilní aplikace na sběr dat. Prodejní cenu by Martinka rád držel do dvou tisíc korun, aby bylo chytré tričko dostupné co nejvíce lidem.

Na vývoji chytrého trička spolupracují i Japonci.
Posloužit může nejen zmiňovaným řidičům kamionů, ale i dalším šoférům z povolání – obsluze vlaků, autobusů, metra či pilotům letadel – a také jednotlivcům, které jednoduše čeká dlouhá cesta za volantem dopravního prostředku. Využít se však podle vědce dá i v jiných oborech, třeba v lékařství, když je potřeba nepřetržitě a zároveň co nejvíce komfortně monitorovat pacienty.
„Jsme schopní sledovat nejen dechovou frekvenci, ale přidat i separátní senzory na měření tepu, tlaku, teploty nebo vlhkosti pokožky. Takto pojmeme třeba nemocné lidi, kteří trpí na srdeční problémy, jsme schopni detekovat i spánkovou apnoe,“ vyjmenovává možnosti.
Smart oděvy jsou budoucnost
Chytré oděvy s elektronikou jsou v současnosti v textilním odvětví velkým hitem.
„Smart oděvy dnes už umí kde co, jsou velmi důležité a je předpoklad, že do deseti let by se jejich výroba měla zdesetinásobit. Což je zajímavé i pro český textilní průmysl, který v současné době spíš skomírá, protože se většina věcí dováží z Asie, kde je to levnější,“ říká zástupce vedoucího katedry oděvnictví na liberecké univerzitě Antonín Havelka.
Dalším krokem ve vývoji je podle něj zabudování čidel přímo do vláken samotných, zatím je vše ve fázi experimentů a vyrábí se hybridní příze.
„Textil potřebuje údržbu, musíte ho umět čistit, prát, žehlit a tohle všechno dát dohromady není jednoduché. Ale snahou je opravdu to, že ten textil bude tak chytrý, že se stane sám senzorem,“ potvrzuje na závěr.