Článek
Odborníci oznámili, že jde o výjimečné sídliště z doby laténské (mladší doby železné), které rozlohou i charakterem u nás nemá obdoby.
„Sídliště bylo nadregionálním obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí i důkazy o výrobě luxusní keramiky,“ uvedl archeolog Tomáš Mangel z Univerzity Hradec Králové.
Osídlení, kde odhadem žily stovky či nižší tisíce lidí, tu rostlo od čtvrtého století do přelomu druhého a prvního století před naším letopočtem.
„Vrcholná fáze spadá do 2. století před Kristem,“ dodal Mangel s tím, že to tedy bylo ještě před vznikem oppid, opevněných sídlišť, které jsou pro většinu veřejnosti symbolem keltského osídlení.
Tomáš Mangel představuje nález keramického střepu s rytinou koně.
„Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné,“ doplnil vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.
Velká plocha i hustota nálezů
Výjimečnost lokality podtrhuje, že tu archeologové narazili na nebývale vysokou hustotu nálezů. Nedošlo k jejich narušení zemědělskou činností ani nelegálními výkopy hledačů pokladů s detektory. Ty totiž zřejmě uspokojily nálezy munice z období prusko-rakouské války z roku 1866, ležící ve svrchní vrstvě zeminy.
Lokalita, kde bývalo laténské sídliště.
„Shromáždili jsme na 22 tisíc sáčků s nálezy. Vejdou se do 180 banánových krabic. Je to jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen,“ popsal archeolog zmiňovaného muzea Matouš Holas. A přiznal, že díky nálezům z 19. století i doby poměrně nedávné tušili, že tu bude něco ukryto.
„Vše ale byly nálezy v rámci povrchového sběru. Že to bude lokalita s takovým významem, to jsme netušili,“ řekl Matouš Holas.
Doba laténská
- Mladší doba železná. Svůj název získala podle pohřebiště La Téne ve Švýcarsku, objeveného v 19. století.
- Tato doba je charakteristická vzestupem Keltů. Ovšem obdobné kulturní a civilizační projevy jsou platné pro širší prostor střední a zčásti i západní, severní a východní Evropy, proto archeologové hovoří spíš o civilizaci laténské. Keltové výrazně ovlivnili zejména Ibery, Germány, Dáky a podobně.
- V českém prostředí se objevuje kmen Bójů. Jejich začátek se u nás datuje k roku 400 před Kristem a právě oni dali první jméno naší zemi (Bohemia).
- Hlavním zdrojem obživy je zemědělství a chov dobytka, ve větší míře se uplatňuje dálkový obchod a zpracování kovů a další specializovaná výroba. Objevují se u nás i první mince.
- Základní sídelní jednotkou je nehrazená zemědělská osada. Vedle ní se vyskytují i hrazená sídliště, dvorce a hrazená výšinná sídliště, která buď bývají menší (castella), nebo větší (oppida).
Ve své době se běžné laténské osídlení omezovalo většinou na shluk několika objektů na ploše jednoho, dvou hektarů. Zde se pohybujeme na území 25 hektarů. Archeologové tu narazili na desítky studní, polozemnic a nadzemních staveb, mají důkazy o zpracování barevných kovů, včetně stříbra a zřejmě i zlata, stálo tu 10 hrnčířských pecí, razily se mince.
„Je tu doložena přímo ražba, neboť jsme našli slitky neraženého mincovního kovu, střížky, tedy polotovary k ražbě, mincovní vážky, ale i jednu raznici. Ta sice nesloužila k ražbě mincí, ale podle ní se vyráběly další raznice, které už mince razily,“ vysvětlil Tomáš Mangel.
Zřejmě tu byly i minimálně dvě svatyně. K nejzajímavějším nálezům patří keramický střep s vyškrábanou siluetou koně. „Rytiny do již vypálené keramiky máme asi z 30 lokalit v Evropě. Tento koník má ale nesporné vysoké umělecké kvality,“ upozornil archeolog.
Výzkum pokračuje
I když přímo v lokalitě již práce archeologů skončila a na místě už stavební stroje staví D35, rozbíhá se další výzkum. Odebráno bylo například 70 tun hlíny k různým rozborům, bude se připravovat časová linka jednotlivých nálezů.
„Teprve až budou známy další aspoň dílčí výsledky a až doběhnou vědecké analýzy, budeme nálezy nějak komplexně prezentovat veřejnosti,“ dodal ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich.
Jedna ze souboru nalezených studní, přesné datování určí až dendrochronologická analýza.
Na výzkumu se podílelo jak Muzeum východních Čech, tak univerzita. Obě instituce nyní zvažují podání návrhu na prohlášení lokality, která je i nadále pod stálým dohledem, za kulturní památku.
