Článek
„Dopady budou zásadní. Cla zvyšují cenu, v Evropské unii vytvoří inflační tlaky. Pro koncové zákazníky bude zdražení dovozu znamenat růst cen finálních produktů,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Lidem tak může zdražit bydlení, potraviny nebo cestování.
Uhlíkové clo schválily unijní státy před dvěma lety. Cílem bylo zatížit firmy, které ve svých zemích platí za emise méně než Evropané, a odbourat tak jejich výhodu. Čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU, tím vyšší bude sazba cla. U dřeva, kávy, kakaa nebo hovězího masa zase budou muset producenti prokázat, že nepochází z odlesněné půdy.
Evropská unie navíc začne snižovat počet emisních povolenek, které domácí firmy dostávaly zdarma. „Bude to mít negativní dopad na jejich náklady,“ upozornil generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Daniel Urban. Firmy budou muset více povolenek kupovat, což promítnou do zdražení výrobků. „Jinak by přišly o marže nebo musely prodávat pod cenou,“ doplnil.
Lépe na tom budou podniky, které emisí vypouštějí málo. „Naopak v metalurgii, chemickém, keramickém či sklářském průmyslu může uhlíkové clo znamenat likvidaci velké části sektoru,“ upozornil Petr Čambala, řídící konzultant poradenské společnosti EGU. Dopad by to mělo na zaměstnanost v oboru.
Certifikáty pro některé materiály budou muset nakupovat například Třinecké železárny. „Zhorší to naši globální konkurenceschopnost. Zvýší nám to náklady, které v mimoevropských zemích firmy nemají,“ sdělila mluvčí Petra Macková Jurásková.
Očekává se podvádění
Experti také varují před podvody. Clo se má odvíjet od emisí při výrobě a cen evropské povolenky, od nich se má odečíst poplatek, který podnik za emise zaplatil doma.
„Když v zemích Blízkého východu nebo Turecku zjistili, že unie bude požadovat emisní certifikáty, udělali ekologickou výrobu. Ta ale tvoří jen malou část produkce. A s přiřazováním certifikátů konkrétním produktům si v těchto zemích hlavu nelámou,“ varoval Křeček z BH Securities.
Unie se podle něj snaží původní návrh přepracovat, aby se dotkl menšího množství firem. Zasáhnout by měl ty, které mají přes tisíc zaměstnanců - narozdíl od původně navržených 250. A zároveň ty, které dovezou více než 50 tun sledovaného materiálu ročně.
„Jenže dovozce se může rozdělit třeba na čtyři subjekty, každý z nich doveze do 50 tun a uhlíkového cla se tak zbaví. Otázka také je, jak se těch povolených 50 tun bude kontrolovat,“ varoval Křeček.
Při bránění dovozu z odlesňovaných oblastí se zase firmám podle advokátky Jaroslavy Kračúnové ze společnosti Deloitte Legal prodraží nové systémy či školení zaměstnanců. A také zkoumání toho, odkud berou zboží jejich dodavatelé.
