Článek
Jedná se o zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
„Sídliště bylo nadregionálním obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí, i důkazy o výrobě luxusní keramiky,“ uvedl mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák.
Na nalezišti archeologové dále objevili množství kovových předmětů, včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, zlomků keramických nádob, základů obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní. Obě instituce uvažují o podání návrhu na prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku.
Není to první nález na trase dálnice D35 z Hradce Králové směrem na Jičín. Dosud zřejmě nejcennější objev učinili archeologové, když narazili na pozůstatky pravěké mohyly, zřejmě nejdelší v Evropě. Mohyla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa na Hradecku. O jejím nálezu informovali archeologové loni.
