Článek
Podle serveru listu The Daily Mail pořídil konkrétně toto video „astronaut amerického vesmírného úřadu NASA“. Mezinárodní vesmírná stanice působivé záběry zveřejnila v pondělí na svém oficiálním Twitteru.
This time-lapse video shows an orbital pass above an aurora-draped Indian Ocean all the way to a moonlit Coral Sea east of Australia. pic.twitter.com/U5pGdtdRvD
— International Space Station (@Space_Station) September 5, 2022
Časosběrné video ukazuje pohled z paluby ISS, když cestovala asi 430 km nad Indickým oceánem směrem ke Korálovému moři východně od Austrálie. Dané moře je navíc ozářeno měsíčním svitem, jak je rovněž vidět na videu.
Spatřit polární záři je nepopsatelný zážitek. Vyrazte za ním do Laponska
Podle Kanadské vesmírné agentury (CSA), která je jedním z partnerů na projektu ISS - spolu s NASA, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), ruským Roskosmosem a japonským úřadem JAXA -, se polární záře mohou někdy vyskytovat i zhruba ve stejné výšce jako příslušný orbitální komplex.
To znamená, že osazenstvo stanice je občas může mít v úrovni očí.
Geomagnetická bouře
Polární záře se objevila poté, co v neděli „udeřil“ na Zemi proud slunečního větru, který podle odborníků „zažehl“ geomagnetickou bouři třídy G2. A tato bouře právě způsobila polární záři v některých oblastech.
Sluneční erupce vymrštila k Zemi miliardy tun plazmatu. GPS to nejspíš neovlivní
Podle Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) jsou bouře třídy G2 považovány za „střední“.
Nad Českem byla pozorovatelná polární záře
Na Zemi se za nejlepší místa pro pozorování polárních září považují severní polární kruh a různé oblasti na jižní polokouli. Tým astronautů již poněkolikáté zvolil ještě lepší místo - vesmír. „Zelené závěsy světla“ zachytila posádka aktuální Expedice 67 na ISS.
Ruští kosmonauti pracovali venku u ISS skoro osm hodin
Současné osazenstvo ISS tvoří američtí astronauti Jessica Watkinsová, Robert Hines a Kjell Lindgren, dále Italka Samantha Cristoforettiová a ruští kosmonauti Oleg Artěmjev, Denis Matvějev a Sergej Korsakov.
Polární záře
Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách nad 80 km, nejčastěji kolem 100 km, někdy ale dosahují až do výšky několika set kilometrů. Jsou výsledkem poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem. Výraznější polární záře vznikají v důsledku vyšší rychlosti slunečního větru z koronálních děr na Slunci a tzv. výronů koronální hmoty - ty způsobují geomagnetickou bouři, jejímž důsledkem pak vzniká polární záře.
Na Slunci se konkrétně tvoří vlivem nerovností v magnetickém poli skvrny. U nich vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem, a pokud se na cestě setká s magnetickým polem Země, tak jej pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k zemským magnetickým pólům. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře. Jde o jeden z hlavních jevů vesmírného počasí.
Záře nad Českem
Běžně se vyskytuje v polárních oblastech (jižní záře - aurora australis, severní záře - aurora borealis), zatímco ve středních zeměpisných šířkách - tedy i u nás - a zejména v tropech jen výjimečně.
V ČR to podle odborníků bývá většinou v rozmezí dvou až tří let. V severských zemích jsou polární záře viditelné po celé obloze, ale v tuzemsku jsou nevysoko nad severním obzorem, takže si je nezkušený pozorovatel může splést se září nějakého vzdáleného města.