Článek
„Lidé, kteří v sobotu rozehnali policii a zapalovali instituce, známe je. Jsou to ultralevičáci. Stát v sobotu naprosto selhal,“ prohlásil starosta. Je šokován pocitem beztrestnosti lidí, kteří se účastnili rabování a „vystavují své ukořistěné věci na sociálních sítích“.
Na jeho slova navázal Attal. Kromě mobilizace všech policejních a četnických sil k obnovení pořádku ve Francii žádá, aby „byly použity všechny prostředky“. Naráží na vyhlášení nouzového stavu. „Pokud je nutné vyhlásit stav nouze, musí se tak učinit,“ řekl.
Stav nouze se ve Francii vyhlašuje ve dvou případech. Pokud hrozí bezprostřední nebezpečí vyplývající ze závažného ohrožení veřejného pořádku (např. po rozsáhlých teroristických útocích nebo při extrémních pouličních nepokojích). Druhý případ zahrnuje situace související s přírodními katastrofami či epidemiemi.
Oheň zcela zničil historickou stavbu a svého času centrum protinacistického odboje, radnici v Limoges.
Tento institut vyhlašuje prezident s radou ministrů a trvá 12 dnů. Pokud by měl trvat déle, musí jeho prodloužení schválit francouzský parlament prostřednictvím zvláštního zákona.
Během stavu nouze se dočasně omezují některé občanské svobody a posiluje se výkonná moc. To znamená, že policie a prefekti mohou vyhlašovat zákazy vycházení, provádět domovní prohlídky bez soudního příkazu, zakazovat veřejná shromáždění, demonstrace a mohou se uzavřít některá místa, kde se shromažďují lidé (bary, koncertní sály, divadla a podobně).
Může se uvalit domácí vězení na osoby, jejichž činnost je považována za nebezpečnou pro veřejnou bezpečnost, a to i bez předchozího soudního rozhodnutí.
Současně se mohou kontrolovat a blokovat webové stránky nebo média, která by mohla schvalovat terorismus či podněcovat k násilí.
Naposledy Francie stav nouze vyhlásila pro své zámořské území Nová Kaledonie 15. května 2024. Důvodem byly rozsáhlé násilné nepokoje, střety a rabování. Na celém území evropské Francie byl vyhlášen v listopadu 2015 po teroristických útocích v Paříži.
