Článek
Projekt, který v pondělí podpořili ústečtí i krajští radní, je podle ředitelky zahrady Ilony Pšenkové připravený s cílem vytvořit území, kde se propojí ochrana přírody, volnočasové aktivity, vědecký výzkum i podpora místní ekonomiky.
„Záměrem není vybudovat v okolí jezera novou zoologickou zahradu, ale vytvořit něco opravdu výjimečného. Představte si zoologický park s rozlohou 700 hektarů, který se stane ochranářským, vzdělávacím a zábavním centrem pro všechny. Ve střední Evropě neexistuje srovnatelná kombinace příležitostí k rekreačně sportovnímu vyžití, ochraně přírody a prezentaci atraktivních velkých zvířat doplněná výzkumem jejich vlivu na ekosystémy,“ uvedla ředitelka během představení záměru, jehož realizace by podle ní stála odhadem stovky milionů korun.
Projekt je připravený s cílem vytvořit harmonické území, kde se snoubí ochrana přírody a volnočasové využití.
Projekt počítá s tím, že zhruba polovina území kolem jezera bude vyhrazena primárně návštěvníkům. „Druhá polovina bude patřit zvířatům. Území bude pro návštěvníky volně prostupné, ale trasy budou regulovány a vedeny tak, aby zvířata nebyla rušena,“ popsala plány Pšenková.
Smyslem je podle ní spojit zážitek z divoké přírody s aktivním odpočinkem a poznáním. „Jsem si jistá, že projekt bude pro oblast velkým přínosem a podpoří i rozvoj udržitelného cestovního ruchu,“ doplnila Pšenková, která je odbornou garantkou projektu, jenž počítá s využitím velkých kopytníků k obnově přírodních procesů v postindustriální krajině, vzniklé technickou rekultivací. Zoo Ústí nad Labem na něm spolupracuje s Biologickým centrem AV ČR i dalšími odbornými institucemi.
Projekt byl médiím představený na panelech.
Kromě evropských živočichů, například zubrů, se počítá s vytvořením útočiště také pro velká zvířata původem z Asie. Místo v ohraničených výbězích by zde našli například koně Převalského, ale také nosorožci a sloni.
„Divoká Milada je ukázkou toho, jak může krajina získat zcela novou tvář a smysl. Vznikne zde prostor, který přirozeně propojí přírodu, volnočasové aktivity i moderní přístupy k udržitelnému rozvoji. Milada má potenciál stát se výjimečným místem, které přitáhne pozornost nejen u nás, ale i za hranicemi,“ zdůraznil hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO).
Projekt byl představen v areálu ústecké zoologické zahrady.
Projektový tým zahajuje podle ředitelky práci na přípravě projektu. První na řadě bude biologický monitoring území, následovat bude projektová příprava a samozřejmě příprava žádostí o finanční podporu z národních i evropských dotačních programů.
Zoologické zahrady městského typu přestanou podle Pšenkové brzy splňovat prostorové požadavky na chov velkých savců. „Nicméně jdou nahrazovat celou řadou menších druhů a ve světě je běžné, že zoologické zahrady tvoří něco jako sesterské organizace a vyčleňují prostory mimo městské zahrady tak, aby poskytly dostatek prostoru,“ popsala ředitelka.
Jezero Milada o rozloze více než 250 hektarů vzniklo rekultivací po těžbě hnědého uhlí.
Jezero Milada o rozloze více než 250 hektarů vzniklo rekultivací po těžbě uhlí. Státní podnik Diamo, který území zatopeného hnědouhelného lomu spravuje, loni oznámil, že již neplánuje další investice. Stát chce pozemky částečně bezúplatně převést na obce a zčásti prodat. Zásadnímu rozvoji oblasti kolem vodní plochy brání také neodepsané zásoby uhlí.
Majetkové a finanční záležitosti jsou podle hejtmana záležitostmi, které je nutné vyřešit, aby se mohl záměr uskutečnit.
