Článek
Střevní mikrobiom je složitý ekosystém tvořený biliony bakterií, hub, virů a dalších mikroorganismů. Každý člověk má svůj jedinečný mikrobiom, který se formuje od narození a během života se mění podle stravy, věku, stresu, užívání antibiotik i celkového zdravotního stavu. Mikroorganismy ve střevě pomáhají trávit složky potravy, produkují některé biologicky aktivní látky a ovlivňují imunitní systém. Za normálních okolností je mikrobiom zdravého člověka v rovnováze.
Pokud se tato rovnováha naruší, může to přispět k rozvoji celé řady zdravotních potíží, například infekcí, zánětlivých onemocnění, metabolických poruch nebo komplikací po náročných léčebných zákrocích.
„Úzká spolupráce klinických pracovišť a naší genetické laboratoře umožňuje zjišťovat nové poznatky důležité pro následnou péči o pacienty po transplantacích, jejichž imunitní systém bývá oslaben,“ komentuje vedoucí lékař genetické laboratoře CKTCH Tomáš Freiberger.
Jen v loňském roce odborníci z CKTCH provedli 126 transplantací, konkrétně 55 výměn ledvin, 54 jater a 17 srdcí.
Výzkum pomůže transplantacím
„Náš výzkum přispívá k lepšímu pochopení toho, jak transplantace a související léčba ovlivňují střevní prostředí příjemců orgánů. Do budoucna by tyto poznatky mohly pomoci lépe předcházet infekcím nebo odmítnutí nového orgánu a podpořit stabilizaci mikrobiomu po operaci,“ upřesňuje hlavní autorka studie Kristýna Fiedorová, která působí v genetické laboratoři CKTCH.
„V rámci výzkumu odborníci sledovali jednadvacet pacientů po transplantaci a jejich výsledky porovnávali se skupinou zdravých dobrovolníků. Vzorky stolice analyzovali opakovaně během několika měsíců po operaci a hodnotili nejen bakteriální složení mikrobiomu, ale také tzv. mykobiom – tedy společenství střevních hub,“ upřesnil mluvčí CKTCH Jiří Erlebach.
Jak doplnil, výsledky ukázaly, že krátce po transplantaci výrazně klesá rozmanitost střevních bakterií, a to zejména v prvních týdnech, kdy jsou pacienti vystaveni intenzivní imunosupresivní a antibiotické léčbě. U pacientů s komplikacemi byla bakteriální diverzita ještě nižší. Dalším důležitým zjištěním bylo přechodné zvýšení množství střevních hub přibližně dva týdny po transplantaci.
Tento jev, označovaný jako „fungální bloom“, byl popsán i u jiných stavů spojených s narušením střevního prostředí. U transplantací solidních orgánů však dosud popsán nebyl.
Studie letos publikovaná v časopise BMC Microbiology otevírá cestu k dalšímu výzkumu a naznačuje, že sledování mikrobiomu by mohlo v budoucnu pomoci včas identifikovat pacienty s vyšším rizikem pooperačních komplikací.
