Tajná zbraň Vikingů? Těhotné ženy podle studie bojovaly i formovaly politiku

Vikinská společnost byla sice patriarchální, ale role žen, zejména těhotných, byla mnohem komplexnější, než se dříve předpokládalo.

Podle archeologického a antropologického historického výzkumu publikovaného v květnu v odborném časopise Cambridge Archaeological Journal bylo těhotenství vikinskou společností vnímáno nejen jako biologická záležitost, ale také jako klíčový prvek politiky a společenského postavení.

Jinými slovy řečeno, těhotenství neznamenalo jen příchod nového života, ale také vytváření spojenectví a upevňování rodových linií.

To bylo klíčové zejména pro elitní skupiny obyvatel, které si udržovaly moc prostřednictvím dědictví.

Navzdory své ústřední roli v lidských dějinách je těhotenství v archeologii do značné míry přehlíženo, a to především proto, že po sobě zanechává jen velmi málo hmotných stop. Tato studie je tak v tomto směru do značné míry revoluční.

Důležitou součástí výzkumu byla analýza hrobů, v nichž byly nalezeny ostatky žen s plody v děloze. Tyto nálezy jsou velmi vzácné, navzdory skutečnosti, že úmrtnost žen během porodu byla v čase Vikingů velmi vysoká.

„V důsledku toho se domníváme, že těhotné ženy, které zemřely, nebyly běžně pohřbívány se svým nenarozeným dítětem. Vikinské společnosti je pravděpodobně nepovažovaly za symbiotickou jednotku. Ve skutečnosti jsme nalezli také novorozence pohřbené s dospělými muži a staršími ženami. Tyto soubory mohou být rodinnými hroby, ale mohou být také něčím úplně jiným,“ objasnila pro zpravodajský portál Phys Marianne Hem Eriksenová, která je jednou z autorek studie.

Rovněž kojenci jsou v pohřebních záznamech z doby Vikingů málo zastoupeni. Nelze proto vyloučit, že byli v případě úmrtí „zlikvidováni“ jiným způsobem, tedy že nebyli pohřbeni vůbec, alespoň podle standardů platných pro dospělé.

Pokud byly kosterní pozůstatky kojenců nalezeny v hrobech s jinými těly, je podle studie možné, že byly zahrnuty jen jako „předměty“ pohřbené společně se zemřelým.

Ani jiné archeologické nálezy z doby Vikingů o těhotenství nepodávají mnoho důkazů. Jediným známým vyobrazením těhotné ženy je kovový přívěsek, který byl nalezen v hrobě z 10. století ve švédském městě Aska. Jeho součástí je postava v ženském oděvu, která si rukama objímá velké břicho.

Z dnešního úhlu pohledu je ale podle vědců zajímavé především to, že těhotná žena má na hlavě pravděpodobně bojovou přilbu. Autoři studie tak upozorňují na skutečnost, že Vikingové mohli považovat „těhotné tělo“ za symbolicky silné a spojené s pojmy jako boj, násilí či zbraně.

Toto tvrzení podporují též staré mýty a příběhy ze severských ság. Příkladem je například nejspíše těhotná žena jménem Freydís, která během útoku nepřátel nemohla kvůli svému fyzickému stavu utéct, a tak raději zůstala stát a pustila se do boje. Dochovaný text popisuje, jak neohroženě zvedne meč a udeří si jím do obnažené hrudi, čímž útočníky vyděsí.

Spoluautorka studie Katherine Marie Olleyová pro týdeník Newsweek doplnila: „Chování Freydís je překvapivé, ale můžeme v něm najít paralelu se stříbrným přívěskem těhotné ženy s přilbou. I když se snažíme nepředkládat zjednodušená vyprávění o těhotných bojovnicích, musíme uznat, že přinejmenším v umění kolovaly představy o těhotných ženách s bojovou výstrojí poměrně často.“

Těhotenství ve věku Vikingů bylo skrytou silou, která formovala nejen rodiny, ale celé společnosti. Toto překvapivé zjištění má význam i pro současnou společnost. Pochopení historických postojů k těhotenství nám může pomoci lépe porozumět, jak se vyvíjely společenské normy spojené nejen s reprodukcí, ale i s postavením žen obecně.

„Dlouho jsme se soustředili na mužské válečníky a krále, ale ženy, zejména těhotné, byly pro fungování společnosti stejně důležité,“ dodala Eriksenová.

Nová studie tak zdůraznila potřebu, aby se i archeologie na ženy více zaměřila.