Článek
Mezinárodní projekt propojí archeology, geology a další odborníky. „Vědci využijí rentgenovou spektrometrii, izotopovou analýzu a neutronovou aktivační metodu, aby určili původ a složení měděných artefaktů. Výsledky budou součástí unikátní databáze, která přinese nový pohled na první metalurgii ve střední Evropě,“ informovala Novinky mluvčí ACO Nikola Orlitová.
Výzkum vyústí ve vytvoření unikátní databáze metalurgických nálezů, která zpřístupní výsledky archeologům i dalším vědcům.
Cílem je podle ní objasnit původ měděných artefaktů a ověřit, zda pravěké komunity ve střední Evropě využívaly místní zdroje kovů, nebo zda suroviny dovážely z jiných oblastí, například z Balkánu či Alp.
Projekt financuje Mezinárodní visegrádský fond, který již 25 let podporuje vědu a kulturu ve střední Evropě.
Na výzkumu spolupracují olomoučtí archeologové s odborníky z Jagellonské univerzity v Krakově, Múzea mesta Bratislavy a Eötvös Loránd University v Budapešti. Společně se zaměří na výzkum a analýzu pravěkých měděných artefaktů, určení původu surovin, zkoumání jejich kulturního kontextu a chronologie.
Nejasný původ měděných artefaktů
„Technologie získávání a zpracování mědi patří k nejvýznamnějším vynálezům v dějinách lidstva. Ovládnutí jejího zpracování zásadně změnilo strukturu lidské společnosti v pravěku,“ uvedl vedoucí projektu Jaroslav Peška z ACO.
Přestože metalurgie mědi je pro vývoj civilizace klíčová, původ měděných artefaktů nalezených ve střední Evropě zůstává podle něj dodnes nejasný.
Výzkum vyústí ve vytvoření unikátní databáze metalurgických nálezů, která zpřístupní výsledky archeologům i dalším vědcům. Umožní podrobné porovnání chemického složení rud a měděných artefaktů, což pomůže přesněji zmapovat, jak se kovy ve střední Evropě šířily.
Projekt se vyznačuje unikátní mezioborovou spoluprací, kdy archeologové spojí síly s geology, geoarcheology a dalšími specialisty. Výzkum probíhá formou postupného sběru vzorků rud přímo v rudonosných revírech a kovových artefaktů, jejich analýzou a srovnáním celého metalurgického výrobního procesu.
„Dosud chybělo systematické propojení archeologie s geologií a paleometalurgií, což nám bránilo v hlubším pochopení pravěké metalurgie. Tento projekt umožní nejen shromáždit a analyzovat široké spektrum vzorků, ale především je propojit v rámci společné databáze, která bude přístupná dalším vědcům,“ dodal Peška.
