Článek
Organizace Mercator Ocean, která je součástí evropského výzkumného programu Copernicus, nedávno zveřejnila deváté vydání své každoroční zprávy o stavu oceánů. V té aktuální pojmenovává tři základní rizika pro světové oceány.
Jedno z nich souvisí se změnou klimatu. Jak se rychle otepluje atmosféra, dochází také ke zvyšování teploty oceánů. Na jaře 2024 dosáhla průměrná globální teplota mořské hladiny rekordních 21 °C. Za posledních 30 let se zvýšila o téměř půl stupně Celsia.
Právě loňský rok společně s tím předchozím byl (nejen) v oceánech extrémní. Bezprecedentní mořské vlny veder byly nejtrvalejší a nejintenzivnější v historii. Postiženo jimi bylo 99 procent regionů, přičemž některé oblasti světového oceánu trápily ony vlny veder více než 300 dní.
Oteplování oceánů
Extrémní a silné mořské vlny veder se navíc vyskytly v oblastech, které mají i více než 50 procent pracovních míst v modré ekonomice a cestovním ruchu. Příkladem je Středomoří, kde se povrchové teploty loni vyšplhaly o více než 4 °C v porovnání s normálem.
- Modrá ekonomika je souhrn hospodářských činností všech odvětví spojených s oceány a jinými vodními plochami spolu s aktivy, zbožím a službami, které tyto ekosystémy poskytují.
Teplé vody přilákaly invazní mořské druhy, které narušily místní rybolov. V deltě řeky Pád v Itálii vedli invazní atlantičtí modří krabi k propadu produkce škeblí až o téměř 100 procent. A na Sicílii ohrožovali tzv. ohniví červi biodiverzitu, lidské zdraví i cestovní ruch. Oficiálně jde o hermodici ohnivou, jedovatého mořského živočicha, kterému se obvykle říká „ohnivý červ“.
Vizualizace hlavních rizik ohrožujících světové oceány
Mezitím dochází k rekordnímu tání ledu v polárních oblastech. Na začátku roku 2025 v Arktidě chyběl mořský led o rozloze dvacetkrát větší než Česko. Rozsah mořského ledu v Antarktidě dosáhl rekordního minima v roce 2023.
Teplejší oceán společně s tajícím ledem způsobuje vzestup mořské hladiny, která se globálně zvýšila od počátku 20. století o 228 milimetrů. Zpráva poukazuje, že četné záplavy nebo eroze ohrožují pobřežní populace (v Evropě zhruba 200 milionů lidí) a jejich infrastrukturu.
Pod tlakem je také velké množství kulturních památek, včetně těch zapsaných na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Znečištění oceánů
Dalším rizikem světových oceánů je jejich narůstající znečištění. Problémem je například okyselování oceánů způsobené rozpouštěním přebytku oxidu uhličitého z atmosféry. Hlavní příčinou nadále rostoucího okyselování oceánů je spalování fosilních paliv.
Každá část oceánu je nyní postižena trojitou krizí – změnou klimatu, úbytkem biodiverzity a znečištěním.
Také plasty už dnes zamořily všechny oceánské pánve. Tři čtvrtiny zemí, které vyhazují do oceánů více než 10 000 tun plastu ročně se nacházejí v blízkosti kriticky ohrožených korálů a křehkých mořských ekosystémů.
Mořské ekosystémy v ohrožení
Jako poslední významné riziko zpráva uvádí úbytek biodiverzity v oceánských ekosystémech, který úzce souvisí jak s oteplováním, tak se znečištěním oceánů.
Oteplování například posouvá hranice populací živočichů, čímž výrazně narušuje potravní řetězce. Typickým příkladem je skupina malých organismů zvaná mikronekton, která poskytuje potravu větším predátorům. V důsledku oteplování se jejich rozšíření posunuje směrem k pólům. Také pobřežní oblasti bohaté na mořský život se zmenšily.
Změna zeměpisné šířky jednotlivých studovaných provincií mořských ekosystémů mezi léty 1998-2023. Jedná se buď o jejich posun směrem k pólům (odstíny teplých barev) nebo k rovníkům (odstíny studených barev).
Znečištění zase významně ohrožuje existenci některých mořských ekosystémů. Více než 10 procent ohnisek mořské biodiverzity se okyseluje rychleji, než je celosvětový průměr. Plasty pak mají negativní vliv na přibližně 30 procent kriticky ohrožených korálů.
„Zpráva o stavu oceánů potvrzuje, že se nebezpečně blížíme planetárním hranicím. Každá část oceánu je nyní postižena trojitou krizí – změnou klimatu, úbytkem biodiverzity a znečištěním,“ uvedl Pierre Bahurel, generální ředitel organizace Mercator Ocean.
Zpráva ukazuje, jak změny v oceánech ovlivňují nejen mořské ekosystémy, ale i řadu sociálních, ekonomických a kulturních aspektů lidské společnosti. Výzkumníci zdůrazňují potřebu dalšího monitorování a strategii řízení, a to především v regionech, které jsou změnami ohroženy nejvíce.
„Vědecké poznatky jsou jednoznačné. Oceán se rychle mění, s rekordními extrémy a rostoucími dopady. Víme proč a víme, co to znamená. Tyto znalosti nejsou jen varováním, vytyčují také plány na obnovu rovnováhy mezi lidmi a oceánem,“ dodala Karina von Schuckmannová, hlavní koordinátorka aktivit v rámci aktuální zprávy.
