Článek
Civiljov napsal, že Rusko může pozastavit nebo jednostranně vypovědět dohodu o dodávkách ropy, plynu a diamantů do Arménie, pokud Jerevan bude pokračovat v procesu přistoupení k EU.
„Pokusy Arménie o vstup do EU jsou v rozporu s partnerstvím mezi vládami a hospodářskými subjekty našich zemí, jež je budováno po celá desetiletí na respektu a vzájemném prospěchu, a s praktickými kroky, které Rusko opakovaně podniklo k uspokojení kritických potřeb Arménie,“ uvádí se podle Kommersantu v dopise z 25. května.
Na základě dohody z roku 2013 Rusko trvale zrušilo vývozní cla na ropné produkty, plyn a diamanty do Arménie. To znamenalo další krok k přistoupení země k Euroasijské hospodářské unii (EAEU), která v současnosti zahrnuje také Rusko, Bělorusko, Kyrgyzstán a Kazachstán. Podle dohody Moskva dodává Jerevanu ropné produkty a plyn v množství odpovídajícím domácí spotřebě, zatímco reexport do třetích zemí je zakázán.
Pokud by kterákoli ze smluvních stran dohody o plynu, ropě a diamantech ukončila, musí Arménie neprodleně Rusku zaplatit všechny své závazky včetně kompenzací, nebo je uznat jako svůj státní dluh vůči Ruské federaci, který musí začít splácet.
Arménie se bez ruského plynu neobejde
Arménie pokrývá většinu svých potřeb dovozem zemního plynu z Ruska. Gazprom loni dodal zemi 2,7 miliardy metrů krychlových plynu. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina platí Arménie 177,5 dolaru (zhruba 3700 Kč) za 1000 krychlových metrů ruského plynu. Na evropském trhu se plyn obchoduje nyní zhruba za 10 600 až 11 800 Kč za 1000 metrů krychlových.
Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán sousedící s Arménií bleskovou vojenskou operací znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Ruské oddíly byly rozmístěny v Karabachu jako mírové síly po arménské porážce v krátké válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020.
Navíc se Arménie v roce 2023 připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. Soud vydal zatykač na prezidenta Putina a obvinil ho z osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny. Arménie také v roce 2024 zmrazila svou účast v Organizaci kolektivní bezpečnosti, kterou vede Moskva.
Kromě toho se arménský premiér Nikol Pašinjan letos rozhodl, že se nezúčastní květnových oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce v Moskvě. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami.
Arménie navíc začátkem května hostila třicítku evropských lídrů a kanadského premiéra na summitu takzvaného Evropského politického společenství (EPC). Další den se v zemi uskutečnil vůbec první bilaterální summit EU–Arménie. Vedle množství dalších lídrů z Evropy se účastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či šéf NATO Mark Rutte.
