Strhující optická iluze: Z guatemalské sopky vystřelila salva blesků

Někteří přihlížející obyvatelé města Antigua Guatemala červencový úkaz natočili, agentura Reuters jedno z videí zprostředkovala.

Na sociálních sítích vzbudil jev zájem hlavně až nyní, objevovaly se však u toho většinou nepřesné informace, které ztvrdily, že dané bleskové výboje údajně vidíme nad guatemalskou sopkou Acatenango, která se nachází ve stejné oblasti jako Agua. Nicméně nakonec to i na sociální síti X (dříve Twitter) bylo uvedeno na pravou míru.

O co se tedy v Guatemale jednalo? „Jde o tzv. blesk mířící vzhůru neboli upward lightning. Podobné najdeme, jak se stejným způsobem šíří z vršku komínu nebo věže, případně větrné elektrárny. Zjevně byl vulkán špičatý nebo vyšší než okolí a blesk se vytvořil v silném elektrickém poli oblaku, který byl někde nad vulkánem a vytvořil iluzi sopečného blesku,“ popsala pro Novinky Ivana Kolmašová z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Určité zahraniční zdroje hovořily o „pavoučím blesku“. „Za tzv. pavoučí blesk (spider lightning) je mezi námi ‚bleskovými fyziky‘ považován vodorovný mezioblakový blesk, šířící se i mnoho kilometrů,“ poznamenala Kolmašová.

Meteoroložka Dagmar Honsová příslušné blesky nad sopkou Agua označila pro Novinky za „bleskový výboj vycházející z bleskové oblačnosti, jen opticky to vypadá naopak“.

Jiné zdroje naopak tvrdily, že nad guatemalským městem Antigua k žádné optické iluzi nedošlo a blesky „prýštily“ ze sopečného kráteru. Jenže to se opravdu zde nestalo. Proč?

Pokud by se v tomto případě jednalo o aktivní sopku, skutečně by mohly blesky vycházet přímo z ní. Blesky nemusejí vznikat jen za bouřky.

„Šlo by o tzv. vulkanický neboli sopečný blesk, což není neobvyklý nebo neznámý jev – objevuje se ve stoupajícím proudu sopečného popelu mnoha sopek,“ vysvětlila Kolmašová.

Princip vzniku sopečného blesku podle ní spočívá v tzv. triboelektrickém jevu, kdy se sráží a nabíjejí zrnka sopečného prachu různých velikostí – některá se nabijí kladně, jiná záporně, a pokud se zrnka seskupí a vytvoří oblasti s kladným či záporným nábojem, tak mezi těmito oblastmi může vzniknout elektrické pole dost silné, aby došlo k průrazu vzduchu a vznikl elektrický výboj neboli sopečný blesk.

Podle tuzemské vědkyně už byly v minulosti pozorovány malé blesky přímo v průduchu sopky, ale i velké ve vlečce sopečného popela, které mohou být i několik kilometrů dlouhé.

„První historický záznam o sopečném blesku pochází z roku 104, kdy Plinius mladší napsal dopis římskému historikovi Tacitovi o pozorování sopky Vesuv, jejíž erupce zničila Pompeje v roce 79. První fotografie vulkanického blesku je z roku 1944 a jde opět o Vesuv. Od té doby je záznamů hodně,“ doplnila pro Novinky zajímavosti i z historie.

Nejvíc blesků vůbec vyprodukoval podle portálu Space.com podmořský vulkán Hunga Tonga-Hunga Ha’apai na tichomořském souostroví Tonga. Mohutná erupce v lednu 2022 vygenerovala více než 192 tisíc blesků a vytvořila navíc nejvyšší oblak popela, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Sloup plynů a popela dosáhl výšky 57 km.