Hlavní obsah

Příprava na přijímačky stojí tisíce korun. Byznys s kurzy kvete kvůli nedostatku kapacit

5:48
5:48

Poslechněte si tento článek

Jednorázové zkoušky nanečisto za 600 korun, jedna lekce za 800, ale i kurz v rozsahu 21 lekcí za 15 tisíc korun. Příprava na jednotné přijímací zkoušky (JPZ) na střední školy není levnou záležitostí. Ze státem řízeného přijímacího řízení na střední školy a nedostatečné nabídky míst především na všeobecně vzdělávacích oborech těží komerční poskytovatelé přípravných kurzů.

Foto: Envato

Ilustrační foto

Článek

„Pokud bychom vyrovnali nabídku škol s poptávkou, tak přijímací zkoušky skoro nikoho zajímat nebudou a nebude to zdaleka tak velký byznys. Jenže teď je přijímací zkouška tak zásadní věc z toho důvodu, že musí rozřadit velké množství dětí mezi malý počet míst na vysoce poptávaných školách,“ popsal pro Novinky ekonom Daniel Münich, který se vzdělávání věnuje.

Navzdory přáním rodičů i dlouhodobým záměrům ministerstva školství totiž chybí kapacity zejména na všeobecně vzdělávacích oborech škol ve všech krajích. Nejpalčivější je podle PAQ Research situace v Praze, kam se hlásí řada žáků ze Středočeského kraje, v Karlovarském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji.

PAQ Research uvádí, že o všeobecné vzdělávání má zájem asi 32 procent rodičů, ale dostane se na ně jen 18 procent dětí. Pokud by před uchazeči a jejich rodiči nestála řada překážek – nedostatek míst, taktizování či náklady na přípravu na přijímací zkoušky – dosahovala by podle PAQ Research poptávka po všeobecných oborech až 50 %.

Aby svým dětem v boji o místa pomohli, volí řada rodičů placené kurzy, které cíleně připravují na testy z českého jazyka a matematiky z dílny Cermatu, jenž zkoušky organizuje. Nejdražší kurzy, které zahrnují až 21 celodenních lekcí kombinujících oba předměty, výukové materiály i osobní či online účast na doučování, stojí kolem 15 tisíc korun. Běžná cena za dlouhodobé procvičování je okolo sedmi až osmi tisíc za komplexní kurz. Cena individuální výuky s lektorem ale může být vyšší.

O něco levnější bývají kurzy vypisované samotnými středními školami. Třeba pražské Gymnázium Postupická letos nabízelo přípravné kurzy matematiky i češtiny po deseti lekcích za 1200 korun za každý z předmětů.

Oblíbený je také nácvik testovaní tzv. zkoušky nanečisto, přičemž jeden termín u známého poskytovatele vyjde na 590 korun a děti ho mohou absolvovat opakovaně.

Není přitom jasné, kolik dětí z téměř 133 tisíc, které se letos k jednotné přijímací zkoušce na čtyřleté obory přihlásily, nějakou placenou přípravu mělo. Jisté je podle Münicha to, že velká část zodpovědnosti za přijímací zkoušky tak padá na rodiče dětí.

„Role rodičů je zásadní. Nejde jen o ekonomickou stránku věci, jestli mají na kurzy peníze, ale také sociologický faktor, jejich vzdělání, ochota se dětem věnovat. Sociální výběrovost je u nás ta hlavní, tedy jestli rodiče aktivně řeší vzdělávání svých dětí,“ komentoval Münich.

„Vždycky, když se naskytne příležitost podnikat v daném oboru, chytnou se toho ti, kteří vidí možnost podnikání. Příprava na přijímačky se stává obchodním artiklem, což si myslím není dobře,“ konstatoval prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc, který vede ZŠ Pečky poblíž Kolína.

Právě základní školy jsou často kritizovány za to, že děti na přijímací zkoušky nepřipraví. Cílená příprava dětí na JPZ pro ně ani není povinná, přesto se jí podle Zajíce řada škol věnuje.

„V praxi to zřejmě dělá velká část škol, ale všechny to nebudou. U nás organizujeme bezplatný školní kurz, který se odehrává mimo běžnou výuku. Děti, které mají zájem, si tam vyzkoušejí různé typy úloh a připraví se na specifickou podobu toho testu,“ popsal praxi na škole v Pečkách. Zároveň zdůraznil, že úkolem základní školy není jen připravit děti na přijímačky, ale i na další praktický život.

Navzdory tomu však rodiče dětí podle jeho zkušeností dokupují i další mimoškolní kurzy.

Řešení je v rukách státu

„Dokud budeme tolerovat stávající stav, tak v něm bude prostor pro byznys, který by tam být neměl. Myslím, že by měl nastoupit stát a snažit se (tomuto byznysu - pozn. red.) pole omezovat. Byznys je totiž vždy selektivní podle ochoty rodičů platit,“ uvedl Münich. Dětem by podle něj mohla stačit i domácí příprava, například s využitím umělé inteligence a dalších nástrojů, které může poskytnout i stát.

Ministerstvo školství by podle Münicha mělo posilovat roli jím řízených organizací, tedy například právě Cermatu. Nestačí ale jen zveřejňovat všechny předchozí testy. „Mohou rozvíjet nástroje jako přijímačky nanečisto, které letos Cermat konečně poprvé uspořádal. I když to nebylo úplně povedené, tak dali dětem možnost si to alespoň vyzkoušet,“ konstatoval Zajíc.

Cermat také od loňského roku provozuje webovou aplikaci TAU (Trénuj a uč se!), která slouží k procvičování testů v rámci jednotné přijímací zkoušky. Obsahuje testy pro žáky z pátých, sedmých i devátých tříd a je zdarma.

Výběr článků

Načítám