Článek
Toto parazitární onemocnění (varroáza) patří dlouhodobě k hlavním příčinám úhynů včelstev, v některých oblastech likviduje i celé včelnice. Je tak ohrožena produkce medu i mnohaletá práce včelařů s chovem včel. Výsledky projektu by měly sloužit nejen samotným včelařům, ale i státní správě.
„Náš projekt je nyní v počáteční fázi. Vznikl v reakci na výzvu Ministerstva zemědělství, které si vyžádalo odborný návrh, jak zastaralý systém vyšetřování varroázy v chovech včel modernizovat a nahradit. Náš tým navrhl inovativní řešení, které propojuje biologický výzkum, moderní technologie, komunikaci vědy a přímou spolupráci s včelaři,“ uvedl hlavní řešitel Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UPOL).
Využijí i data z družic
Dosavadní povinný monitoring rozšíření varroázy (též varroózy) v chovech včel probíhá v zimě, tedy v období, které není z hlediska intenzity množení roztoče Varroa destructor nejvhodnější. Nový koncept navržený vědci počítá s pružnějším monitoringem v průběhu celého roku.
Chovatelé k tomu budou moci využívat i chytré telefony. Speciálně vyvinutá aplikace včelařům pomůže s diagnostikou přímo v terénu. Odborníci tak získají přesnější data o skutečné míře napadení i nové výzkumné poznatky o vývoji choroby v letech s odlišným průběhem počasí.
Pro sledování vývoje budou použita i družicová data, na jejichž zpracování se bude podílet katedra geoinformatiky PřF UPOL. Vědci v následujících čtyřech letech prověří, jak se jimi navržený postup osvědčí v praxi.
Výzkumná část projektu staví na zapojení PřF UPOL do mezinárodního monitoringu COLOSS. Od roku 2014 zdejší tým systematicky sbírá data o úhynech včel, způsobech léčení, snůškových podmínkách i dalších symptomech pozorovaných ve včelstvech. Díky tomu vznikla rozsáhlá databáze, kterou nyní vědci podrobí detailní statistické analýze.
„Podílet se na ní budou kolegové z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky. Cílem je přesněji identifikovat faktory, které zdravotní stav včel ovlivňují, a současně určit vhodné strategie pro chov včelstev,“ podotkl Danihlík.
Projekt propojí výzkum s praxí
Projekt nepočítá jen s laboratorním výzkumem. Součástí jsou také workshopy, konference, vzdělávací videa a praktické návody, které mají včelařům nabídnout jasné a použitelné postupy ochrany včelstev.
„Klíčová bude spolupráce s praxí. Včelaři nám totiž budou poskytovat vzorky i terénní data a zároveň získají přístup k aktuálním vědeckým poznatkům. Máme ambici vytvořit moderní a datově podložený systém monitoringu varroázy, který nahradí desítky let používaný model a bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek,“ dodal Danihlík.
Na projektu nazvaném Inovativní řešení pro diagnostiku a kontrolu varroázy jako alternativa k EpM300 v období nastupující klimatické změny budou spolupracovat Přírodovědecká fakulta UPOL, Biofyzikální ústav Akademie věd ČR v Brně a Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).
