Článek
O dvou sklizních do roka si před sto lety mohli moravští hospodáři jen nechat zdát. Tuto šanci jim nyní kuriózně dává globální změna klimatu. Jejím projevem je oteplení. Od šedesátých let se průměrná teplota na jihu Moravy zvýšila o zhruba 1,5 až 1,8 stupně. Je to pomyslně, jako by se nejvýše položená místa Vysočiny snížila o 200 metrů.
„Nyní toho můžeme vyprodukovat mnohem více. Z jednoho pole může být mnohem vyšší výnos. Například lze na něm počátkem roku pěstovat ozimý ječmen a následně krmnou kukuřici. Opakované dozrávání je možné také u dalších plodin, jen se musí najít vhodná kombinace,“ řekl Novinkám bioklimatolog Miroslav Trnka. Překážkou je nedostatek vody.
V povodí řeky Dyje, tedy v oblasti od Znojma po Břeclav, lze nyní v normálních letech zajistit vodu jen pro polovinu zavlažovatelných ploch. V roce s desetiletým suchem je voda dokonce jen pro deset procent území. Lze předpokládat, že teploty budou v nadcházejících letech dále stoupat a voda se stane ještě větší vzácností. Morava ji už nezíská z úspor. Zadržování vody ze sněhu a dešťů v nádržích je sice dobré, ale nepovede k výsledku.
Rakušané v oblasti Dolních Rakous, přiléhajících z jihu k Moravě, budou řešit nedostatek vody stavbou kanálu. Ten by šel protáhnout až na Moravu k Vranovské přehradě. Protékaly by jím sice jen pouhé čtyři metry krychlové za vteřinu a voda by v úseku mezi Dunajem a Dyjí musela s pomocí čerpadel překonat výškový rozdíl 180 metrů, zvládnutelné to ale je.
„Na projektu pracujeme s rakouskými kolegy. Rakousko je mu nakloněno. Vytvořili jsme si digitální dvojče celého Podyjí, zkoušíme modely, hledáme řešení, jak bychom k nám vodu z Dunaje dostali, udrželi ji v naší krajině a maximálně ji využili,“ vysvětlil profesor Trnka.
Projekt se jmenuje SaveWater a poskytne zástupcům České republiky data k dalšímu jednání s Rakouskem o vodě pro Moravu. Už nyní je jasné, že nebude stačit jen vodu dostat do regionu. Musí se změnit celá koncepce zemědělství v regionu tak, aby získaná voda nepřišla nazmar.
Jedná se například o hospodaření bez orby, regenerativní zemědělství, pásové střídání plodin, vysazování větrolamů, agrolesnictví, organické hnojení či setí letních meziplodin. Podle ČTK vědci pomocí leteckého snímkování porovnávají, jak se tato opatření projevují proti polím, kde se hospodaří konvenčně bez adaptačních opatření. Snímkují i rakouská pole poblíž hranice.
„Jde nám o vytvoření celého mechanismu opatření spojeného s nakládáním s vodou jako s mimořádně cennou komoditou,“ zdůraznil Trnka.
