Článek
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který se o Sedmihorské mokřady stará, vykoupil díky podpoře nadace i přispěvatelů z řad veřejnosti další pozemky pro jeho rozšíření a další rozvoj.
„Sedmihorské mokřady jsou vlastnicky velmi komplikovaným územím. Nachází se tu desítky drobných pozemků různých vlastníků, některé i se stovkami spoluvlastníků. Získat jejich souhlasy nebo vlastnická práva k pozemkům bylo pro rozsah realizované revitalizace limitující,“ vysvětlil Jan Moravec z ČSOP.
Již před jejím zahájením proto ochránci přírody díky finančním prostředkům veřejné sbírky Místo pro přírodu a Nadačního fondu Veolia vykoupili hektar klíčových pozemků, bez nichž by obnova mokřadů nemohla proběhnout.
„Ve výkupech pokračujeme i nadále,“ vysvětlil Moravec. Například ve druhé polovině uplynulého roku se podařily ochráncům hned tři výkupy a poslední zápis do katastru se povedlo dotáhnout o Vánocích.
„S Českým svazem ochránců přírody spolupracuje náš nadační fond na podobných projektech již od roku 2008. Právě Sedmihorské mokřady patří k vlajkovým lodím naší spolupráce. Záchrana mokřadních lokalit a péče o ně má pro přírodu velký smysl. Proto na tyto účely věnujeme kolem dvou milionů korun ročně,“ poznamenala Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia, který je generálním partnerem programu ČSOP Naše mokřady.
Domov pro chráněné druhy živočichů i rostlin
Sedmihorské mokřady jsou především ornitologicky významnou lokalitou. Na jejich části, která byla v minulosti velmi poškozena melioracemi, proběhla v letech 2021–2022 rozsáhlá revitalizace, při níž bylo vytvořeno 14 různě velkých tůní.
„Snažíme se tu vytvořit co nejpestřejší mozaiku různých biotopů. Vedle tůní jsou tu rákosiny, kosené či pasené vlhké louky i malé lesíky. Spolupracujeme při tom s dobrovolníky, místními zemědělci i řadou dalších organizací,“ popsal Vojtěch Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady, který o lokalitu pečuje.
Že se to daří, ukazuje zoologický průzkum z minulého roku, který zaznamenal bezmála stovku druhů ptáků, z toho 33 chráněných nebo ohrožených, mimo jiné třeba výrazný nárůst populací cvrčilky slavíkové a chřástala vodního.
„Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Podílejí se na koloběhu vody v přírodě, zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí i lokální klima výparem, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. V neposlední řadě jsou mokřady centry biodiverzity. Najdeme zde specifické biotopy řady vzácných druhů rostlin, živočichů i hub,“ uzavřel Šťastný.
