Článek
„Příroda v Doupovských horách je jedinečná, patří k tomu nejcennějšímu, co se u nás dochovalo. Najdete zde mozaiku kvetoucích luk s mnoha vzácnými druhy květin včetně orchidejí, motýly a ptáky mokřadů a staré sady, otevřená krajina se tu střídá s lesnatějšími úseky. Pro zubry a divoké koně je to skutečný ráj a krajině jejich pastva naopak pomůže udržet její otevřený a pestrý charakter,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Zubr evropský žil kdysi téměř v celé Evropě. Lov a úbytek přírody ho však přivedly na pokraj vyhubení. Poslední jedince se podařilo zachránit až díky mezinárodní ochraně. O návrat zubrů do Doupovských hor se lidé pokoušeli již od 80. let minulého století. Zatím se to ale nikdy nepodařilo.
Jeden z největších projektů české ochrany přírody posledních let počítá s rezervací pro velké kopytníky o přibližné rozloze 130 hektarů. Zvířata zde budou přibývat postupně, v první fázi by se mělo usídlit sedm zubrů a dvanáct divokých koní.
Ochranářská organizace Refugium už v lokalitě vykoupila významnou část pozemků. „Doupovské hory jsou nedoceněným klenotem české přírody. Společným projektem s Českou krajinou konečně naplníme jednu z našich velkých vizí ohledně obnovy špičkových stepních stanovišť střední Evropy,“ říká Prokop Svoboda, zakladatel společnosti Refugium.
Zubři v Česku
Velcí kopytníci v rezervacích pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku ročně a přispívají tak významně k ochraně klimatu. Zároveň výrazně pomáhají ke zlepšování biologické rozmanitosti, díky jejich přítomnosti se počty jedinců vzácných druhů zvyšují o stovky až tisíce procent.
V Česku tímto způsobem obnovují plochy v patnácti rezervacích o celkové rozloze více než 700 hektarů. Nový projekt v Doupovských horách má navázat na ty předešlé, které Česká krajina ve spolupráci s vědci založila v bývalém vojenském prostoru Milovice a v Národním parku Podyjí. Zde jejich stáda pečují o krajinu na celkové ploše 420 hektarů.
Na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje Česká krajina s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
