Článek
„Tyto podmínky zahrnují vysoké teploty, ionizující záření, olejové aerosoly a agresivní chemické prostředí. Právě takové prostředí panuje například v cirkulačních čerpadlech jaderných reaktorů, která zajišťují jejich chlazení,“ přiblížila hlavní řešitelka projektu Simona Mrkvičková.
Testy speciální pryže vyvíjené ve Zlíně.
Nynější těsnění, často vyráběná v Rusku, mají omezenou životnost a jejich dostupnost je nyní podle vědců nejistá. Vývoj nového materiálu v Česku tak posílí technologickou soběstačnost a bezpečnost domácí jaderné infrastruktury.
Vědkyně Simona Mrkvičková
Zlínští vědci si musejí nejdřív stanovit podmínky, které musí nový materiál zvládnout.
„A to od teplot přes dávky radiace až po chemickou odolnost. Poté navrhneme řešení, které těmto nárokům odolá, aniž by ztratilo své těsnicí schopnosti. To je klíčové pro zajištění dlouhodobě bezpečného provozu,“ podotkla Mrkvičková.
Zlínští vědci při testech speciální pryže
Projekt navazuje na předchozí spolupráci UTB a předního evropského výrobce těsnění pro jaderné elektrárny a reaktory MICo servis, při které se podařilo vyvinout těsnicí materiál pro hermetické prostory reaktorů.
Nový výzkum ale posouvá laťku výš. Zahrnuje nejen vývoj nové směsi, ale i testování dostupných i vlastních materiálů, návrh a výrobu vzorků, simulaci dlouhodobého provozu i testy v prostředí havarijních podmínek, které zajistí Ústav jaderného výzkumu v Řeži.
