Článek
Pojišťovny však tyto zákroky neproplácejí zcela, hradí je jako klasické operace. Pacient tak doplácí řádově několik desítek tisíc za to, že ho operuje robot pořízený zhruba za 25 milionů korun.
„Prozatím děláme 40 procent operací kolenního kloubu s robotem, 60 procent klasicky,“ uvedl lékařský ředitel kliniky Milíč Hruška.
Roboti se postupně šíří mj. po různých středočeských nemocnicích. Třeba v Oblastní nemocnici Kladno robotická ramena vedená operatérem prostřednictvím konzole s joysticky odoperují nádory v močových cestách a rozjíždějí tady i gynekologické robotické operace.
Robota chce na obdobné urologické či gynekologické zákroky koupit i nemocnice v Příbrami nebo Kolíně.
Hlavní slovo má pořád chirurg
Ukazuje se, že přístrojem vedené zákroky ve výsledku vedou k úsporám. „U klasicky vedených operací je průměrná doba hospitalizace šest dní, s robotem se zkracuje na čtyři až pět dní. Celý zásah je pak daleko přesnější. Lidské oko totiž nedokáže tak přesně zaměřit ideální polohu implantátu,“ vysvětlil emeritní ředitel zmíněné mladoboleslavské kliniky a lékař Stanislav Najman.
Robot při operaci hlídá přesné parametry řezu.
Operace probíhá tak, že chirurg otevře nohu, přístroj si přesně naměří všechny důležité parametry od sklonu kostí po napětí vazů a stanoví ideální místo a sklon pro řez. Tím vznikne naprosto přesné místo pro vložení implantátu do ideální polohy, aby se kloubní náhrada nevychylovala, nikde nevznikaly zbytečné tlaky a implantát se nenamáhal víc, než je nutné. Robot také určí přesnou velikost implantátu pro daného pacienta.
„Hlavní slovo má pořád chirurg, ale robot pomáhá, aby byl zásah co nejpřesnější a vzniklo co nejmenší poškození tkání,“ doplnil primář ortopedie Daniel Horáček.
Robot i v průběhu operace nepřetržitě monitoruje všechna data v případě, že se např. operovanou nohou pohne, hned přenastaví správný sklon pro vedení pilky. To všechno má mnoho výhod, které vedou k úsporám nákladů na léčení.
„Pro pacienta je zásah méně bolestivý, snáze regeneruje, doba hospitalizace a rekonvalescence je kratší a prodlužuje se životnost implantátu. Klesá tím i počet reoperací,“ vyjmenoval lékařský ředitel Hruška, podle něhož je cílem zkrátit dobu hospitalizace na 3-4 dny. Pak by měl pacient odcházet do domácí péče. Životnost vkládaných implantátů je přes 30 let.
Na totální náhradu kolenního kloubu se na mladoboleslavské klinice čeká podle Milíče Hrušky zhruba 10 měsíců. Pacienti přitom nejezdí jen z nebližší oblasti, ale z mnoha koutů republiky od Brna po Děčínsko. Kvůli zvyšujícímu se zájmu uvažuje klinika o nákupu dalšího přístroje a také o možnostech rozšířit tuto metodu na operace kyčlí či ramen. S jinými roboty se pak mohou operovat kýla či nádory.
„Vše směřuje k menší invazivitě, tedy pro pacienta šetrnějším a přesnějším zákrokům s minimálním poškozením tkání,“ dodal ředitel Hruška.
