Článek
Půjde o obdobu zařízení, které nyní využívají na Marsu vozítka Curiosity a Perseverance, jen to brněnské má být odolnější.
Díky přístroji bychom mohli na Měsíci najít vhodná místa pro stavbu lunárních stanic.
„Díky přístroji bychom mohli na Měsíci najít vhodná místa pro stavbu lunárních stanic. Je totiž schopen analyzovat povrch, tedy s využitím laserové spektroskopie zkoumat měsíční horniny. Na Zemi se už přístroj využívá například v geologii a stavebnictví. Tuto technologii musíme nyní přizpůsobit pro práci na Měsíci,“ řekl Novinkám za vývojářský tým Marek Rozehnal.
Jeho členy jsou výzkumníci z brněnského Vysokého učení technického (VUT). Na projekt už získali grant v Lucembursku, kde se startup stal součástí evropského centra excelence ESRIC (European Space Resources Innovation Center).
Studenti si v simulaci vyškovské hvězdárny zkusili expedici na Mars
Obří přístroj zmenší na tři kilogramy
Již se vyjednává o tom, na kterém z lunárních vozítek bude technologie z Brna umístěna. Podobnou technologii má indické vozítko Pragján, které v září vyjelo na jízdu na Měsíci.
Výzkumníky z Česka nyní čeká neuvěřitelný úkol. Jejich přístroj FireFly váží 300 kilogramů - budou jej muset zmenšit tak, aby měl pouhé tři kilogramy.
Obecně totiž platí, že dopravení každého kilogramu materiálu ze Země do vesmíru stojí milion amerických dolarů (22,6 milionu korun). Bude tedy záležet na každém použitém šroubku. Při zmenšování přístroje z velikosti kancelářského stolu na útlou krabičku budou použity supermoderní materiály.
Spolupráce vývojářů s vysokoškoláky dosáhne až ke hvězdám
Obavy z kruté měsíční noci
Technologie musí být speciálně vytvořena pro práci na Měsíci. Přístroje z Marsu využít nelze, protože na obou vesmírných tělesech panují rozdílné poměry.
„Na Měsíci jsou velmi nehostinné podmínky. Místo atmosféry je tam hluboké vakuum, což ztěžuje práci přístroje. Další potíže přináší vysoká měsíční prašnost a radiace,“ uvedl vývojář Pavel Pořízka.
Obrovskou výzvou pro vědce je překonání měsíční noci. Noc tam trvá dva týdny, kdy teploty na povrchu zemské oběžnice klesají na -150 stupňů Celsia. Zařízení na Měsíci se kvůli tomu vypínají v naději, že přečkají noc, mnohé z těchto technologií se již nepodaří po jejím konci probudit.
Systém pulzního laseru pro analýzu měsíčního povrchu (v počítači) bude součástí lunárního vozítka.
Přístroj funguje na principu laserem buzeného plazmatu. Jeho základem je pulzní laser. Jeho paprsek se zaostřuje na malé místečko zkoumané horniny. Díky vysoké teplotě se z ní odpaří aerosol a vznikne světélkující mikroplazma. Protože vlnové délky tohoto zařízení jsou u každého prvku jiné, pomocí spektrální kamery lze určit, jaký prvek je v hornině obsažen.
Přístroj je schopen zkoumat horninu bez jejího fyzického odebrání. Stačí, aby k němu lunární vozítko pouze přijelo. Bude schopen pracovat až do vzdálenosti jednoho metru.
Bude lidstvo těžit nerostné bohatství na Měsíci? Dovoz surovin na Zemi by nebyl levný
