Hlavní obsah

Při prvním zvuku jen lehce povzdechla. Lékaři v Brně unikátní operací pomohli neslyšící holčičce

3:51
3:51

Poslechněte si tento článek

Brno

Je maximálně přesné, reaguje na sebemenší pokyn lékaře a dokáže pracovat při neuvěřitelně malé rychlosti: od 0,1 do jednoho milimetru za sekundu. Takové a řadu dalších výhod má robotické rameno, které dokáže zavádět malým neslyšícím pacientům kochleární implantát. Jediné zařízení, které dosud v Česku je, už pomohlo k objevování zvuků světa 15měsíční Laurince z Kroměříže, která se narodila jako neslyšící.

Robotické rameno vrací sluchVideo: Miroslav Homola, Novinky

Článek

Dvouhodinovou operaci kochleárního implantátu pomocí ramene podstoupila Laura před měsícem.

„Jsme první v republice, a jedni z prvních na světě, kterým pomohlo při zavedení kochleárního implantátu robotické rameno. To dokáže velice šetrným způsobem zavést implantát přímo do ušního hlemýždě a tímto postupem se pacientovi ochrání vnitřní způsoby ucha, které jsou velmi citlivé a mohou se poškodit. Operatér může být sebezkušenější, ale přesto nedokáže zavádět implantát tak citlivě, a hlavně pomalu, jako to dokáže robotické rameno,“ uvedl přednosta Kliniky dětské otorhinolaryngologie Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Milan Urík.

Rameno pracuje rychlostí od 0,1 do jednoho milimetru za sekundu. „Tuto rychlost si už stanovuje operatér, který sleduje a ovládá práci ramene na počítači,“ vysvětlil Urík.

Jak doplnil, největší předností je právě šetrnost, kdy zůstávají po zavedení mechanicky nepoškozené vláskové buňky vnitřního ucha, které zodpovídají za příjem podnětů.

„V současné době jde velmi rychle kupředu genová terapie a je pravděpodobné, že za několik let budou moci pacienti po vyjmutí zavedeného implantátu, což opět provede robotické rameno, podstoupit tuto genovou terapii, která jim zachovalé, ale nefunkční vláskové buňky pomůže obnovit,“ popsal dále přednosta Urík.

Implantáty na míru

Děti s poruchami sluchu lékaři často diagnostikují brzy po narození, některé ještě v porodnici díky screeningu.

„Že Laura neslyší, jsme zjistili v půl roce. Nejdřív jsme zkoušeli různá naslouchadla, ale ta nefungovala,“ popsala matka dívky Magdaléna Kroupová.

Poté, co Laura prošla komplexním vyšetřením včetně CT v dětské nemocnici, se specialisté zaměřili na velikost hlemýždě v dětském oušku.

Foto: archiv FN Brno

Robotické rameno při práci na sále

„Na rozdíl od jiných pracovišť jsme totiž schopni vybavit pacienta elektrodou přímo na míru – tedy je tak dlouhá, jako je dlouhý hlemýžď. To při následné aktivaci zařízení umožňuje, že pacient s takto zavedeným implantátem slyší prakticky stejně přirozeně jako zdravý člověk,“ doplnil lékař.

Operace trvá necelé dvě hodiny

V tuzemsku dosud unikátní operace trvá necelé dvě hodiny. Úloha lékaře při ní je připravit přístupovou cestu až do vnitřního ucha, poté otevřít takzvané okrouhlé okénko, které se nachází na hlemýždi, a následně upevnit svazek elektrod na robota, který je posléze velmi pomalu zavede.

Operace je podle lékařů vhodná pro pacienty všech věkových skupin. Po operaci jsou pacienti zhruba čtyři dny ještě v nemocnici a poté odcházejí do domácí péče.

Do nemocnice se vrátí po měsíci. Dostanou zevní část implantátu, který se doladí podle potřeb pacienta. Ten se bude ještě postupně v Brně dolaďovat i v případě holčičky z Kroměříže, která při prvním vnímání zvuků jen lehce povzdechla.

Výběr článků

Načítám