Článek
Teror za protektorátu, který zanikl v květnu 1945, si vyžádal desítky a desítky tisíc obětí. Z celé bývalé Československé republiky zemřelo kvůli nacistickému řádění přes 340 tisíc lidí, zejména Židů, počítáme-li i úmrtí v koncentračních táborech.
Hned na začátku okupace německá státní policie (gestapo) pozatýkala činitele sociálních demokratů a komunistů, rovněž německé emigranty. Popravováni byli lidé za protinacistický odboj, také například za přechovávání protistátních letáků či za obchodování s potravinami mimo přídělový systém.
Smrt bez soudu
Mezi prvními popravenými podle směrnice o „zvláštním zacházení“ (smrt bez soudního řízení) byli v listopadu 1939 studentští funkcionáři po pohřbu Jana Opletala, který se stal další demonstrací proti okupační moci.
Obětí nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky, jež byly nacisty vypáleny v roce 1942 po atentátu na druhého zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Osudná polovina března roku 1939
Co se však stalo přímo 15. března 1939? Lidé v okleštěném Československu měli od rána uši přilepené k rádiu. Právě z rozhlasového vysílání se už předtím dozvěděli, že pár minut po poledni 14. března schválili poslanci slovenského sněmu téměř všemi hlasy odtržení od Československa a vyhlášení samostatného Slovenského štátu.
Věděli také, že prezident Hácha odjel s ministrem zahraniční Františkem Chvalkovským téhož dne v 16 hodin zvláštním vlakem do Berlína za Hitlerem. Nemohli však ještě rozpoznat, že právě toto noční jednání se stane prologem k tragickému vývoj v následujících šesti letech.
Netušil to ani samotný Hácha, když hodinu po půlnoci na 15. března odjížděl z berlínského hotelu Adlon k Hitlerovi do říšského kancléřství. Přicházel s představou, že bude s vůdcem Německa především řešit otázku Slovenska. Domníval se rovněž, že české země také získají jakousi obdobnou relativní samostatnost.
Brzy měl zjistit, jak velká to byla iluze, neboť kostky ve hře o definitivní zničení Československa jako státu byly ze strany Německa vrženy již dávno předtím. Vyplývalo to z celkové mezinárodní politické situace před Mnichovem i po něm.
Snímek ze 14. března 1939: jednání prezidenta Háchy s Adolfem Hitlerem
Jak již dříve v deníku Právo připomněl publicista Miroslav Šiška, v polovině prosince 1938 vydal Hitler tajnou směrnici k likvidaci pomnichovského Československa a zformuloval způsob jejího provedení. Ve výstižné zkratce popsal pravděpodobný scénář akce baron von Weizssäcker.
„Uměle vyvolané hašteření odřízne Slovensko od pražské vlády. Německo poradí Maďarsku, aby znovu nastolilo pořádek na Podkarpatské Rusi, slovenská vláda požádá Hitlera, aby zaručil slovenské hranice. Němci v Čechách požádají o ochranu, Praha dostane ultimátum, aby podepsala smlouvu s říší, což nesplní, a wehrmacht obsadí Čechy a Moravu,“ zaznamenal si do deníku.
Göring hrozil bombardováním Prahy
Ve finále měl tento scénář podobu tvrdého Hitlerova nátlaku a hrozeb bombardováním Prahy od Hermanna Göringa, zakladatele gestapa a Hitlerova ministra letectví, pokud by Hácha v Berlíně nesouhlasil s vydáním kapitulačního rozkazu pro armádu a další ozbrojené složky.
Tři hodiny po půlnoci 15. března sděloval Chvalkovský premiéru Rudolfu Beranovi telefonicky výsledek jednání:
„Nekompromisní přání kancléře Hitlera. Dnes ráno v 6.00 vstoupí německé vojsko na celé území státu. Zařiďte ihned svolání ministerské rady. Generál Syrový nechť vyrozumí všechny posádky. Armáda nesmí klást nejmenší odpor. Musí se dát bezvýhradně odzbrojit. Civilní obyvatelstvo nesmí ztropit výtržnosti, jinak nastane katastrofa nedozírných následků. Bude-li armáda odzbrojena v klidu, budou nám dány možnosti autonomního života pro celý národ.“
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| Dva premiéři před Národním soudem |
Zanedlouho přinesl německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop text hotového krátkého prohlášení. Obsahovalo mimo jiné sdělení, že prezident Hácha vložil osud českého národa do rukou vůdce Německé říše...
Pietní akt
Výročí 79 let od začátku okupace ve čtvrtek od 15:00 v Brně připomněl pietní akt, a to v místě Kounicových kolejí ve čtvrti Žabovřesky. Akci uspořádaly tamní Oblastní výbory Českého svazu bojovníků za svobodu spolu Univerzitou obrany v Brně.
„První část pietního setkání se uskutečnila na nádvoří Kounicových kolejí – v místech někdejšího nacistického popraviště. Druhá neoficiální část probíhá v Pamětní síni Kounicových kolejí,“ sdělil Novinkám za pořádající organizace Jan Jandl.
