Článek
| Pracuji v menší české firmě s německým společníkem, a to na pozici obchodního ředitele. Německé vedení se mnou nyní začalo diskutovat možnost, že bych ve firmě – vedle své současné pozice – vykonával ještě funkci druhého jednatele, aby bylo zajištěno operativní fungování společnosti (německý jednatel je často na cestách mimo ČR). Co by pro mě takový služební postup znamenal, mohu počítat např. se zvýšením mzdy? |
Funkce jednatele
Základním důsledkem vašeho jmenování do funkce jednatele společnosti by byl vznik dalšího právního vztahu mezi vámi a společností, pro kterou v současnosti pracujete na základě vaší pracovní smlouvy.
Tento druhý právní vztah se ovšem neřídí pracovněprávními předpisy, je regulován zejména zákonem o obchodních korporacích (dříve obchodním zákoníkem). Pro tuto obchodněprávní regulaci je určující zejména to, že postrádá ochrannou funkci typickou pro pracovní právo: zatímco zaměstnanec je např. chráněn vůči výpovědi, má garantovanou mzdu, regulovanou pracovní dobu, zaručenou dovolenou, v zásadě velmi omezenou odpovědnost apod., na jednatele se podobná ochrana nevztahuje.
Na jednatele se naopak automaticky – přímo ze zákona – vztahuje poměrně komplexní souhrn povinností a odpovědností, jejichž detailní popis dalece přesahuje možnosti této pracovněprávní poradny.
Souběh funkcí
Z vašeho dotazu chápu, že záměrem německého společníka je zachovat váš pracovní poměr (včetně vaší dosavadní pracovní pozice) i poté, co budete jmenován do funkce jednatele společnosti. Takový postup se ovšem s ohledem na vaší pozici, resp. standardní pracovní náplň takové pozice, jeví dost problematicky.
Mezi činnosti obchodního ředitele totiž zpravidla patří řada aktivit v rámci tzv. obchodního vedení společnosti, které současně představují zákonnou kompetenci jednatele. Judikatura českých soudů však takový „průnik“ odpovědností a povinností – tj. situaci, kdy jedna osoba vykonává tytéž aktivity z titulu dvou pozic (zaměstnanecké a jednatelské) – dlouhodobě netoleruje, resp. zakazuje.
Ve vašem konkrétním případě by tak jmenování do funkce jednatele s nejvyšší pravděpodobností znamenalo, že váš pracovní poměr ke společnosti zanikne. Z několika nedávných soudních rozhodnutí lze totiž dovodit, že pokud zaměstnanec souhlasí s výkonem funkce jednatele, nevýslovně tím souhlasí i s rozvázáním svého pracovního poměru ke svému zaměstnavateli (písemná dohoda o rozvázání pracovního poměru či jakékoli jiné právní jednání přitom není zapotřebí).
Doporučení
Na vašem místě je tedy vhodné v prvé řadě zvážit, zda se „cítíte“ na výkon funkce jednatele jak z hlediska nových povinností a odpovědnosti, které pro vás budou z této funkce vyplývat, tak z hlediska toho, že přijetí této nové funkce pro vás bude zřejmě znamenat konec pracovního poměru, (a s tím spojenou ztrátu – minimálně formální – pracovněprávní ochrany).
Pokud jste s těmito aspekty srozuměn, nic nebrání funkci jednatele přijmout. V takovém případě potom bude z vašeho pohledu důležité, aby mezi vámi a společností byla uzavřena smlouva o výkonu funkce jednatele, která bude schválena německým společníkem a která vám zajistí odpovídající podmínky (včetně podmínek finančních).
OdpovídalaTereza Kadlecová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
