Článek
Zpráva Planetary Health Check (PHC) poskytuje hodnocení stavu naší planety. Je založena na tzv. planetárních hranicích – devíti procesech, o nichž je známo, že regulují stabilitu, odolnost a funkce podporující život na Zemi. Každý z těchto procesů, jako je změna klimatu či okyselování oceánů, je v současné době kvantifikován jednou nebo dvěma kontrolními proměnnými.
Aktuální zpráva PHC z roku 2025 dospěla k závěru, že sedm z devíti planetárních hranic bylo překročeno, přičemž všech sedm vykazuje rostoucí trend, což naznačuje další zhoršování a destabilizaci planetárního zdraví v blízké budoucnosti.
Jsou to změna klimatu, změna integrity biosféry, změna systému využívání půdy, změna sladkovodních zdrojů, změna biogeochemických toků, zavádění nových entit (podíl syntetických chemických látek vyráběných bez potřebných testů) a okyselování oceánů.
Dva procesy zůstávají v bezpečném provozním prostoru: nárůst atmosférického aerosolového zatížení (tento aspekt se dokonce zlepšuje) a úbytek stratosférického ozonu (v současné době stabilní).

Planetární zdraví v kostce: Planetary Health Check vyhodnocuje 13 měřených kontrolních proměnných v devíti procesech planetárních hranic.
Podle zprávy tak „lidské činnosti společně posunuly Zemi za hranice jejího bezpečného provozního prostoru, a to v důsledku vzájemně propojených stresových faktorů, jako je spalování fosilních paliv, změny ve využívání půdy a znečištění“.
Nedávné poškození mořského života
Oproti minulému roku se tedy do nebezpečné kategorie dostalo okyselování oceánů. Problémem je, že se pH vody, míra její kyselosti nebo zásaditosti, snižuje v důsledku nadměrného množství oxidu uhličitého.
„Oceán se stává kyselejším, hladina kyslíku klesá a vlny veder v mořích se stupňují,“ řekla podle ABC News spoluvedoucí laboratoře Planetary Boundaries Science Lab a jedna z autorek zprávy Levke Caesarová.
Zpráva zjistila důkazy o nedávném poškození mořského života, které je připisováno zvýšené kyselosti oceánů, zejména v polárních a pobřežních vodách. Autoři varují, že za to mohou zvýšené hladiny oxidu uhličitého způsobeného lidskou činností, což zvyšuje rizika pro další mořský život.
Zpráva také varuje, že rostoucí okyselování oceánů může narušit oceánské proudy, které jsou důležité pro regulaci mořského klimatu a globálních povětrnostních podmínek. To povede k intenzivnějším klimatickým extrémům.
Nejhůře si vede v měřítkách hodnocení kategorie změna biogeochemických toků. Nadměrné používání hnojiv nadále přetěžuje půdu a vodu dusíkem a fosforem, což způsobuje znečištění a vznik mrtvých zón, aniž by bylo v dohledu nějaké zlepšení.

Změna biogeochemických toků
Fosfor i dusík jsou v zóně vysokého rizika, ale hůře na tom je dusík a úmyslná fixace dusíku pro zemědělství (výroba dusíkatých hnojiv masivně zvyšuje podíl dusíku v půdě oproti atmosféře a narušuje koloběh dusíku v přírodě).
„Jsme svědky rozsáhlého zhoršování zdraví naší planety. Ale nejde o nevyhnutelný výsledek. I když je diagnóza závažná, stále existuje možnost nápravy. Selhání není nevyhnutelné, selhání je volba. Volba, které se musíme vyhnout a které se lze vyhnout,“ prohlásil ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadu změny klimatu Johan Rockström.