Hlavní obsah

Plzeňští archeologové objevili v Kyrgyzstánu stopy dávného osídlení na Hedvábné stezce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Plzeň

Plzeňští archeologové odhalili v jižním Kyrgyzstánu s kolegy z Ošské státní univerzity a tamní akademie věd stopy dávného osídlení od 1. tisíciletí př. n. l. až do 6. století našeho letopočtu. Poskytují obraz o životě na euroasijské Hedvábné stezce v době železné. Výzkum začal loni na žádost kyrgyzské strany také v oblasti v Batkenu, kde mnoho desetiletí neprobíhalo systematické archeologické zkoumání.

Foto: Fakulta filozofická ZČU

Archeologové objevili stopy dávného osídlení na Hedvábné stezce.

Článek

Tento týden o tom informoval Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity (ZČU).

Děkan fakulty David Šanc zařadil tento výzkum mezi největší zahraniční úspěchy fakulty, která letos slaví 25. výročí založení. Podhůřím Pamíru vedla jedna z hlavních větví starověké a středověké euroasijské Hedvábné stezky.

„V lokalitě Ak-Džar, asi 20 kilometrů od Oše, jsme učinili velké množství nálezů, většinou keramických, ale také dalších, které rozvíjejí představu, jak tam ten obchod v prvním tisíciletí před naším letopočtem vypadal a jaký tam byl život,“ řekl plzeňský archeolog Tomáš Tesařík, který pracuje v terénu.

Na dně Jihočínského moře se našel porcelánový poklad nevyčíslitelné hodnoty

Koktejl

Ak-Džar je podle něj uměle nahromaděný pahorek, na němž bylo osídlení, které tvořilo kontrolní bod stezky.

Bývalá tvrz a keramika

Konec aktivního využívání lokality je datován do šestého století našeho letopočtu, kdy bylo pravděpodobně místo vypáleno. „Objevili jsme tam konstrukci, která je místními interpretovaná jako zámek, ale v našem popisu by to bylo nějaké tvrziště,“ uvedl Tesařík.

Nejvíce nálezů tvoří keramika. „Krásná, podobná řecké, červeně a černě malovaná. A je to exkluzivní zboží na stolování a pak nádoby užívané ke zhotovení pokrmů,“ popsal Tesařík.

Nálezy přebírají tamní akademie věd a univerzita ve městě Oš. Současně s archeologickým výzkumem tam pokračují ve výzkumech prostředí i geologové či archeobotanici.

„My tím výzkumem také vlastně vychováváme novou generaci studentů Ošské univerzity, kteří budou jednou zkoumat terén moderními metodami, jež dnešní archeologie nabízí,“ dodal.

Další kontrolní bod obchodní stezky byl v Batkenu, kde se více než půlstoletí neprováděl systematický archeologický výzkum. „Probíhalo tam jen ‚drastické‘ kopání, aby se získaly nálezy, ale ne celý kontext lokality. A naše katedra s jejich univerzitou se o to teď snaží,“ řekl Tesařík. Výdaje podle Vařeky zatím platila Státní univerzita v Batkenu, která má velký zájem o další spolupráci.

ZČU provádí výzkumy v lokalitě Ak-Džar od roku 2019. „Pořádáme tam vždy dvě výpravy do roka. Na jaře je terénní výzkum a na podzim zpracováváme laboratorně artefakty, které jsme vykopali,“ řekl Tesařík.

Podle něj se západní Evropa poslední roky velmi intenzivně zaměřuje na archeologické výzkumy ve střední Asii, zatím jde o izolované projekty.

Při kopání kanalizace v Brně objevili archeologové keramické nádoby ze středověku

Věda a školy

Čeští archeologové objevili v Guatemale mayské město

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám