Hlavní obsah

Pětina žáků 1. ročníků SŠ nedosahuje minimální úrovně přírodovědné gramotnosti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ani minimální úrovně přírodovědné gramotnosti nedosahuje asi pětina žáků prvních ročníků středních škol. Mají zásadní problémy s řešením i těch nejjednodušších přírodovědných úloh. Jen minimální úrovně přírodovědné gramotnosti zároveň dosahuje 29 procent testovaných žáků.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

Vyplývá to z tematické zprávy České školní inspekce, která testovala přírodovědné znalosti studentů prvních ročníků středních škol v prvním pololetí školního roku 2022/2023. Cílem bylo podle inspekce zjistit, jakou úroveň znalostí mají děti, které aktuálně dokončily základní vzdělávání.

Největší nedostatky mají podle učitelů žáci v analyzování dat z grafů a tabulek, spojování poznatků z více vzdělávacích oblastí nebo v pozorování a měření a experimentech

Inspekce se v testování zaměřila na to, jak jsou žáci způsobilí využívat poznání z přírodních věd, klást relevantní otázky a na základě získaných informací porozumět přírodním jevům, což by mělo usnadňovat odpovědné rozhodování a jednání.

Vliv rodinného zázemí

Testování podle inspekce potvrzuje, že na výsledky žáků má vliv jejich rodinné zázemí, na což upozorňuje dlouhodobě. Nejhůře na tom byli žáci nematuritních oborů, kteří mají podle inspekce v průměru i nižší socioekonomický status, z nichž nedosáhlo ani minimální úrovně 58 procent.

Skoro čtvrtina páťáků nedosahuje základní úrovně čtenářské gramotnosti

Věda a školy

Horších výsledků dosahovali i žáci, kteří studují společenskovědní maturitní obory, znalosti ani na minimální úrovni nemá 18 procent z nich. Minimální úrovně pak dosáhlo 43 procent. U přírodovědných maturitních oborů nedosáhlo ani minimální úrovně 12 procent žáků, jen minimální pak 36 procent.

Jak jsou ze základky připraveni

Inspekce také zkoumala, jak jsou žáci připravení ze základní školy z pohledu středoškolských učitelů. Pedagogové hodnotí připravenost žáků různě, největší nedostatky mají podle nich žáci v analyzování dat z grafů a tabulek, spojování poznatků z více vzdělávacích oblastí nebo v pozorování a měření a v experimentech.

Naopak nejpříznivěji hodnotili středoškolští učitelé schopnosti žáků vyhledávat a porovnávat informace z různých zdrojů.

Podle testu ČŠI dosahovali žáci nejnižší úspěšnosti při plánovaní experimentu, tedy v oblasti, která je náročná na kreativitu a badatelský přístup žáka.

Málo naplněné školy jsou dražší, přitom nepřinášejí lepší výsledky žáků, zjistila analýza

Věda a školy

Nejčastěji zaznamenanou formou výuky v přírodovědných předmětech je podle zjištění inspekce stále frontální výuka doprovázená poznámkami a zápisem žáků. V moderních přístupech k přírodovědnému vzdělávání je přitom zdůrazňované aktivní učení žáka, např. využívání badatelské činnosti, podpora kreativity, experimentování nebo vlastní pozorování přírodních jevů.

Problematika aprobovanosti učitelů

Inspekce zkoumala i to, zda jsou učitelé přírodovědných předmětů aprobovaní. Největší problémy se zajištěním aprobované výuky byly podle ní v hodinách fyziky na druhém stupni základních škol.

Ačkoliv byla míra aprobovanosti učitelů na druhých stupních ZŠ v přírodopise, chemii či zeměpise lepší, stále byla nižší než na středních školách a víceletých gymnáziích.

Z hlediska regionů jsou největší problémy se zajištěním kvalifikovaných učitelů ve školách v Ústeckém, Karlovarském a Středočeském kraji. Zjištění jsou podle inspekce podobná jako v mimořádném průzkumu ministerstva školství z roku 2019.

Absolutními vítězi Evropské olympiády experimentálních věd jsou středoškoláci z Česka

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám