Hlavní obsah

Málo naplněné školy jsou dražší, přitom nepřinášejí lepší výsledky žáků, zjistila analýza

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Málo naplněné školy jsou pro stát i obce dražší, přitom nepřinášejí lepší výsledky žáků. Na jednoho žáka v tzv. podlimitní škole platí stát a obec v průměru o 31 tisíc korun ročně více v porovnání s naplněnými školami. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila společnost PAQ Research. Řešením jsou podle autorů tzv. svazkové školy, které mají jedno ředitelství a zřizuje je dobrovolný svazek obcí.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

Ministerstvo školství by mělo podle výzkumníků jasně komunikovat finanční zvýhodnění naplněných škol.

Svazkové školy mají společná ředitelství, což má podle autorů studie řadu výhod, jako je např. vyšší efektivita řízení. Zároveň posilují spolupráci v regionu. Pro podporu společných ředitelství či spojování ředitelství škol je podle výzkumníků ideální využít kupříkladu čerpání dotací z národních i evropských peněz podle počtu žáků ve třídě, zejména na investice.

Velké školy mohou častěji dělit hodiny

Ředitelé škol s naplněnými třídami o 22 žácích dostávají podle analýzy na odměny učitelů o 5000 až 6000 korun měsíčně více než ti s třídami o 13 žácích. Ačkoliv velké školy dostávají od státu více peněz, v přepočtu na jednoho žáka jsou finančně výhodnější.

Přibylo 7800 učitelů. Ministerstvo začíná brzdit

Domácí

Velké školy také mohou častěji dělit hodiny, jelikož mají vyšší počet státem financovaných hodin výuky.

Svazkování se podle analýzy téměř nevyužívá, v Česku existuje devět svazkových škol, které zřizují různě velké svazky dohromady 25 obcí. Téměř čtvrtina škol v Česku vzdělává méně než 50 žáků a byly by tak podle autorů pro svazkování vhodné.

750 podlimitních škol

V Česku je podle autorů studie asi 750 podlimitních škol, které nesplňují vyhláškou stanovenou podmínku počtu žáků na třídu a fungují proto takzvaně na výjimku. Podle výzkumníků zároveň neexistuje významný rozdíl v opakování ročníků nebo nedokončování základní školy mezi málo naplněnými a ostatními školami.

Autoři upozorňují, že podlimitní školy mají více nekvalifikovaných učitelů, menší je i podíl těchto škol, které mají školního psychologa nebo speciálního pedagoga. Analýza se zaměřila na školy, které zřizují obce, data církevních nebo soukromých škol nezahrnuje.

Zástupkyně MŠMT: Roste počet žáků běžných ZŠ, kteří mají závažnou vadu řeči

Věda a školy

Žáci v menších nenaplněných úplných školách mají v porovnání s žáky z větších naplněných škol podle zjištění České školní inspekce (ČŠI) nižší percentilové umístění v jednotné přijímací zkoušce z češtiny i matematiky. Dosahují také horší úspěšnosti v testech z českého jazyka i matematiky od ČŠI a mají i menší počet počítačů na žáka.

Výzkumníci z PAQ Research navrhují také zvýhodnit dobrovolné svazky obcí či společenství obcí při plánovaném převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.

Zřizovatelé by mohli část pozic nepedagogů financovat už od příštího roku, uvedl v minulosti ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Mohlo by jít o pozice, které souvisí s provozem budov, jejich úklidem či stravováním. Bek již v minulosti několikrát řekl, že převedení financování nepedagogů na zřizovatele by bylo možné, jen pokud se upraví rozpočtové určení daní.

Praze chybějí peníze na nepedagogické pracovníky, chce je po státu

Domácí

Výběr článků

Načítám