Skoro čtvrtina páťáků nedosahuje základní úrovně čtenářské gramotnosti

Testování se zaměřilo například na schopnosti žáků pochopit záměr autora, vyhledat informace v textu a rozhodnout, zda je text důvěryhodný.

Necelá třetina žáků testovaných ročníků v základních školách dosáhla minimální úrovně čtenářské gramotnosti, u žáků druhých ročníků středních škol to bylo 29 procent.

Zjištění jsou podle zprávy inspekce nepříznivá i proto, že porozumění textu a schopnost umět s ním pracovat je důležitá nejen pro studijní úspěchy, ale i pro uplatnění na pracovním trhu.

Ve všech testovaných ročnících mají nedostatečnou úroveň častěji chlapci než dívky, zároveň dosahují slabších výsledků žáci z horšího socioekonomického zázemí, tedy třeba z chudších a méně vzdělaných rodin. Vliv rodinného zázemí na výsledky žáků v českých školách ukazuje více analýz inspekce, poukazují na ně i mezinárodní průzkumy.

Základní čtenářskou a pisatelskou gramotnost má pro základní školy nově nastavit takzvaný rámcový vzdělávací program. Schopnost porozumět textům, umět zpracovávat informace a prezentovat znalosti je podle překladatelů změn v učebních plánech základním předpokladem pro učení.

Žákům všech testovaných ročníků šlo lépe řešit úlohy, které se zaměřovaly jen na jednu dovednost, například vyhledání informace v textu. Pokud bylo k vyřešení úlohy potřeba například pochopit význam slova či úsloví ve vztahu k textu nebo rozhodnout, zda je text důvěryhodný, měli větší problémy.

Rozvíjení práce s textem je podle inspekce důležité. Přesto významná část učitelů především matematiky, informatiky, přírodovědných, výchovných a odborných předmětů zařazuje čtenářské dovednosti do výuky jen ojediněle, případně vůbec, uvedla inspekce.

Pro rozvoj žáků je podle inspekce potřeba, aby pracovali i s jinými texty, než jsou učebnice, pracovní sešity či čítanky. Význam pro výsledky žáků základních škol má to, jak rádi čtou. To, že jim čtení nedělá problémy a čtou rádi, uvedlo 44 procent žáků pátých tříd a třetina deváťáků.

Lepší výsledky měli žáci, kteří považují texty čtené ve škole za zajímavé. V testech byly podle dětí zajímavější texty, které jim byly tematicky bližší a byly psané jednodušším jazykem. V těchto úlohách se jim také lépe dařilo. Texty, které čtou děti ve školách, jsou podle většiny žáků zajímavé jen občas.

Desetina páťáků, více než pětina deváťáků a necelá pětina žáků druhých ročníků ve středních školách označila texty čtené ve škole za zcela nezajímavé. Častěji jsou pro žáky zajímavé texty, které nejsou z učebnic, nebo texty v elektronické podobě.

Inspekce se zabývala i postojem druháků na středních školách k maturitní četbě. Nejčastěji se jim nezamlouvá stará literatura do konce 18. století, kterou bude víc než třetina z nich číst jen z nutnosti.