Ötzi stále trochu „žije“. Z kvasinek objevených v jeho mumii připravili těsto

Ötzi zemřel přibližně před 5300 lety po zásahu šípem. Jeho tělo bylo následně přirozeně mumifikováno v ledu, díky čemuž se zachovalo ve výjimečně dobrém stavu. Dnes se nachází ve speciálně navrženém chladicím boxu v Jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu.

Specifické podmínky, především teplota kolem -6 °C a vysoká vlhkost, mají co nejvěrněji napodobovat přirozené prostředí vysokohorského ledovce. V průběhu let bylo tělo Ötziho zkoumáno již mnohokrát. Nová studie, publikovaná v časopise Microbiome, ale posunula pozornost k něčemu méně viditelnému, a to k mikroorganismům.

Tým vedený mikrobiologem Mohamedem Sarhanem z institutu Eurac Research v Bolzanu provedl rozsáhlou analýzu vzorků odebraných z různých částí těla Ötziho i jeho okolí.

Výsledky ukázaly, že ve zmrzlém těle zůstává aktivní jak pradávný, tak moderní mikrobiální život. Vědci nalezli nejen mikroorganismy z doby jeho života a z ledovcového prostředí, ale také novější mikroby, které se k tělu pravděpodobně dostaly během muzejní péče.

„V jeho těle se nacházejí živé organismy schopné metabolismu, které aktivně reagují na své okolí,“ uvedl Sarhan pro agenturu Reuters. „Mumie je v pravém slova smyslu živým biologickým rozhraním – místem setkání mezi starověkým světem a současností, kde mikroby staré 5000 let koexistují s organismy, které se tam dostaly v posledním desetiletí.“

Největší překvapení přinesly kvasinky. Vědci objevili čtyři nové druhy, které dokáží přežít teploty pod bodem mrazu. Podobné druhy kvasinek žijí ve velmi chladných prostředích, například v Antarktidě. Odborníci proto předpokládají, že se do Ötziho těla dostaly až po jeho smrti.

Jakmile se ukázalo, že některé kvasinky lze kultivovat, přišla otázka, která napadne téměř každého. Daly by se využít při pečení chleba? Zdá se, že ano. Předběžné testy totiž ukázaly, že tyto mikroorganismy mají potenciál pro výrobu kvásku i těsta.

„Podařilo se nám je využít k výrobě velmi dobrého těsta,“ poznamenal k tomu Sarhan pro Live Science. Zatím jde ale především o vědecký experiment, nikoli o začátek výroby „pravěkého pečiva“. Vědci zároveň naznačili, že dalším cílem by mohlo být využití těchto kvasinek při výrobě kvašených nápojů.

Příběh „chleba z mumie“ přitahuje pozornost široké veřejnosti i médií, skutečný vědecký význam objevu je ale mnohem širší. Ötziho mikrobiom nabízí například jedinečný pohled na střevní ekosystém člověka před nástupem industrializace, antibiotik i vysoce zpracovaných potravin.

Některé bakterie nalezené v jeho útrobách se dnes v západní populaci téměř nevyskytují. Byly ale zaznamenány u některých dosud neindustrializovaných komunit v Africe a Jižní Americe.

Objev má význam také pro ochranu mumie. Pokud některé chladnomilné mikroorganismy zůstávají metabolicky aktivní i při -6 °C, znamená to, že Ötzi není jen pasivně uchovávaným exponátem.

Jeho tělo je „živým“ prostředím, v němž mohou určité mikrobiální komunity pomalu reagovat na teplotu, vlhkost nebo konzervační zásahy. Vědci proto upozorňují, že dlouhodobé uchování mumie vyžaduje nejen stabilní klima, ale také průběžné mikrobiologické sledování.

V neposlední řadě tři ze čtyř nalezených druhů kvasinek prokázaly schopnost rozkládat fenol. Tato chemická látka byla krátce po nalezení Ötziho použita jako prostředek k odstranění plísní z jeho těla.

To podle CBS News otevírá možnost, že podobné mikroorganismy by v budoucnu mohly pomáhat odbourávat fenol v kontaminovaném prostředí.

Ötztalské Alpy na hranicích mezi Rakouskem a Itálií, kde byla mumie Ötziho v roce 1991 nalezena.