Otevřel egyptskou hrobku a krátce nato začal vykašlávat krev

Egyptolog a archeolog Romany popularizuje svůj obor a snaží se tajemství skrývající se v egyptských hrobkách přiblížit veřejnosti. Během natáčení dokumentu Rozbalené mumie (Mummies unwrapped) se vydal se štábem do hrobky, která dle jeho slov nebyla otevřená více než 600 let.

Měla patřit faraonu Achnatonovi, který by mohl být i legendárním biblickým Mojžíšem. Tato myšlenka je poněkud přitažená za vlasy, nicméně i ona má logické základy. Vědci datují život Mojžíšův a Exodus zhruba do období, kdy monoteistický faraon a vrchní vyznavač boha Atona žil. Sigmund Freud se domníval, že Mojžíš mohl být Achnatonovým žákem, který byl po zákazu atonistického náboženství se svými žáky vyhnán z Egypta.

Ať už se atonismus a judaismus ovlivňovaly jakkoliv, Romany se vydal do hrobky, kterou nikdo neotevřel už po staletí. „Otevřeli jsme dveře a místní nejprve zůstali vzadu, aby se přesvědčili, že tam nejsou žádní hadi nebo kletby. My na kletby nevěřili a vyrazili jsme přímo dolů,“ zavzpomínal Romany pro anglofonní dubajský deník Khaleej Times.

„Jak jsme šli dolů, bylo tam hodně prachu. A všechno jsem to vdechoval,“ vysvětlil archeolog. Ještě toho dne se Romany s rodinou vydal do Káhiry, kde se mu udělalo zle. Druhý den ráno se probudil s vysokými horečkami, které dosahovaly až 42 stupňů Celsia. Vykašlával krev a v horečkách začal trpět halucinacemi.

O „kletbě faraonů“ hovořil Ramy Ramony už v lednu v podcastu a talkshow The Jordan Harbinger Show.

„Nikdo z doktorů nevěděl, co mi je. Nacpali mě hrstmi antibiotik, když jsem jim vysvětlil, kde jsem byl. Říkali, že netopýři, hadi a prach není dobrá kombinace a že by to mohlo být cokoliv. Že ještě neviděli kombinaci mých symptomů,“ uvedl Romany. S nadsázkou dodal, že ve velmi nezdravém mixu klidně mohla být přimíchána nějaká ta faraonova kletba.

Po čtyřech dnech horečky egyptologa opustily. „Bylo to těsné. Nejblíže smrti, co jsem byl. Kletba nebo ne, něco v té hrobce mě dostalo,“ uvedl Romany. Sám je k legendě o kletbě mumií skeptický. Dodává nicméně, že i když staří Egypťané uvažovali jinak než my, měli velmi dobré znalosti chemie a biologie.

„Říkali tomu magie, protože pro to neměli naše slova, ale byli mistři v chemii a biologii,“ vysvětlil Romany jednu z možných teorií o původu legendy o kletbách a proč by četná varování na stěnách hrobek by nemusela být jen planá. Existují však mnohem logičtější základy této legendy.

V moderní době se o rozšíření těchto pověstí nejvíce zasloužila smrt Lorda Carnarvona ve 20. letech 20. století krátce po otevření Tutanchamonovy (původně se jmenoval Tutanchaton, což v překladu znamená „syn Atona“ a byl Achnatonovým synem) hrobky. Carnarvon však zemřel na otravu krve spojenou s pneumonií, poté co si žiletkou rozřízl komáří kousnutí. Svědčí o tom i fakt, že nikomu dalšímu z týmu, který otevíral Tutanchamonovu hrobku, se nic nestalo.

Přesto se vědci nebezpečím, která číhají v dlouho neotevřených hrobkách, seriózně zabývají. Jedním z biologických původců „kletby“ hrobek mohou být houby druhu Aspergillus. Tyto plísně mohou vést k infekci, které se říká aspergilóza, která může být u pacientů se sníženou imunitou vysoce smrtelná.

Právě aspergilóza je nejčastěji skloňována jako příčina zřejmě nejhoršího případu úmrtí v souvislosti s otevřením staré hrobky. Ke smůle všech příznivců teorie faraonovy kletby k ní ale nedošlo v Egyptě, nýbrž v 70. letech minulého století v Polsku.

V roce 1973 dostala skupina vědců povolení od krakovského kardinála a pozdějšího papeže Jana Pavla II. k otevření hrobky Kazimíra IV. jagellonského, který Polsku vládl v letech 1427 až 1492. Otevření hrobky v kryptě pod katedrálou na Wavelu bylo přítomno dvanáct vědců, deset z nich zemřelo v řádech týdnů po otevření hrobky.

Studie z roku 2015 potom ukázala, že mnoho vědců, kteří do této krypty vstoupili, se potýkalo se zdravotními problémy a zemřeli i někteří další. Sebrané vzorky vzduchu z krypty ukázaly, že se tam nachází kolonie plísní právě řádu Aspergillus.