Článek
Začátek jara bývá v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Tato chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem.
Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Riziko přemnožení komárů je podle odborníků v posledních letech čím dál složitější předpovídat i přes opatření, která již byla učiněna.
Projekt staví na rozsáhlém monitorovacím systému, který v oblasti Litovelského Pomoraví vznikl v uplynulých letech. Zahrnuje síť čidel, detailní mapování i specializovaný informační systém umožňující sledovat vývoj vodních ploch a líhnišť komárů.
Samosprávy díky čidlům získávají na dálku údaje, podle nichž se rozhodují, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy.
Povodně proměnily krajinu
Povodně v letech 2023 a 2024 v Litovelském Pomoraví a jeho okolí zásadně proměnily charakter krajiny. Odborníci proto území s rozsáhlými lužními lesy znovu zmapovali pomocí laserového skenování. Získané údaje poslouží k aktualizaci digitálního modelu terénu a přesnějšímu vyhodnocení rizikových lokalit. Systém bude zároveň rozšířen o deset nových senzorů.
Hlavním nositelem projektu MOSPREMA 2.0 a příjemcem dotace, která bude využita k pokrytí nákladů, je Dobrovolný svazek obcí Region Moravská cesta, kterému univerzita dodává technologické know-how a pomáhá s realizací. Svazek sdružuje dvě desítky obcí.
Odborníci dosavadní systém doplní o pokročilé datové analýzy i digitální modelování krajiny, k regulaci populace komárů využijí moderní technologie včetně dronů.
„Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu, který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyz, ryby i obojživelníky,“ informoval Jan Brus z katedry geoinformatiky PřF UP.
Tůně v Litovelském Pomoraví jsou ideální líhní komárů.
Projekt počítá mimo jiné i s aplikací biologických přípravků pomocí dávkovacího zařízení zavěšeného pod vrtulníkem. „Ten umožní cílené ošetření obtížně přístupných líhnišť i při rozsáhlých povodních. Zásahy budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat,“ uvedl Brus.
Obce tak budou moci na hrozící komáří kalamity reagovat rychleji a velmi cíleně, a to s minimálním dopadem na okolní přírodu.