Hlavní obsah

Olomoučtí archeologové objevili v iráckém Kurdistánu pravěké vesnice

Archeolog Karel Nováček z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přišel se svým týmem s pozoruhodným nálezem. Vědci zjistili, že nadzemně viditelné památky z pravěku, a to vesnice, existují i na Blízkém východě, konkrétně v jednom z horských údolí iráckého Kurdistánu. Objev má významně přispět k poznání tamní pravěké zemědělské krajiny.

Pravěké nálezy v KurdistánuVideo: Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 
Článek

Univerzita Palackého získala exkluzivní pětiletou licenci na průzkum oblasti v iráckém Kurdistánu, která se nachází severně od města Koja – jde o území velké zhruba 500 kilometrů čtverečních.

Zaniklé vesnice s polnostmi

Před dvěma měsíci zde se svou výzkumnou skupinou prováděl startovní terénní průzkum archeolog Nováček. Již první sesbíraná data přinesla unikátní poznatek: např. v prostoru o velikosti přibližně 40 hektarů se badatelům povedlo najít zaniklou vesnici, jejíž historie sahá s největší pravděpodobností do poloviny 4. tisíciletí před naším letopočtem.

Je to skutečně ještě pravěk? Vysvětlení od doc. Nováčka pro Novinky:
Jako konec pravěku a počátek novověku se většinou bere právě polovina 4. tisíciletí př. n. l. – lze tedy skutečně u zmíněné vesnice hovořit o „pravěku“?
„Co se týká terminologie pravěká/starověká vesnice, máte pravdu, mladší fáze pozdního chalkolitu je už některými autory pokládána za počátek historické doby, i když písemné prameny z této éry ještě nemáme. Tady jsme v poměrně odlehlé horské oblasti, kde předpokládáme dlouhý, konzervativní život zemědělských komunit žijících tradičním (pravěkým) způsobem života, proto jsem dal přednost termínu ‚pravěký',“ objasnil Nováček.
Poznámka redakce: Eneolit či chalkolit, česky doba měděná (nebo také pozdní doba kamenná), je obecně označení pro historické období v pravěku, tj. závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází době bronzové.

Celá oblast v Iráku, kterou Češi zkoumali, je nesmírně zajímavá.

„Jde o oblast čtyř horských údolí, která jsou oddělená vápencovými štíty. I když hovoříme o poměrně divoké krajině, je zavlažovaná, tedy úrodná, a i v létě velmi příhodná pro zemědělství. Zjistili jsme, že právě tato oblast je i překvapivě bohatá na archeologické dědictví. Na poměrně malé ploše se nám tam podařilo najít velké množství památek, jejichž historie sahá až do středního paleolitu (tedy před více než 40 tisíci lety – pozn. red.),“ popsal Nováček.

Vědci zjistili, proč naši předci malovali v jeskyních, kde není nic vidět

Věda a školy

Desetitisíce let staré paleolitické nálezy, tedy nálezy ze starší doby kamenné, mají zatím povahu shluků kamenných nástrojů (štípané industrie) na svažitých polohách s dobrým výhledem, byla to tedy podle něj zřejmě otevřená lovecká sídliště.

„Ale v budoucnu je velká šance, že doložíme i osídlení v jeskyních, kterých je ve zkoumané oblasti velké množství,“ doplnil pro Novinky.

Foto: Filozofická fakulta Univerzity Palackého

Nadzemně viditelné památky z pravěku, a to vesnice, existují i na Blízkém východě

Navíc ho prý překvapila hustota tamních nálezů. „Během 14 dnů jsme tam objevili 35 archeologických lokalit,“ zmínil.

S terénním výzkumem iráckého Kurdistánu má dlouholeté zkušenosti, a to je i důvod, proč právě Univerzita Palackého získala důvěru tamního Generálního direktorátu památek.

„Z mého pohledu máme před sebou výjimečný nález. Objevili jsme pravěké rozvržení krajiny, a pokud se to potvrdí, náš objev významně přispěje k poznání pravěké zemědělské krajiny oblasti takzvaného úrodného půlměsíce,“ zdůraznil archeolog význam naleziště.

Jak se jedlo před 5000 lety. Video nabízí pohled na sumerskou restauraci

Věda a školy

Během terénního výzkumu se jeho skupině podařilo najít hned řadu zaniklých vesnic, jež se na povrchu projevují kamennou architekturou. Nejde o stojící domy nebo ruiny, ale základy staveb s přilehlými polnostmi, které vymezují meze z obrovských kamenů. Těchto objektů tam výzkumníci našli velké množství – některé již ověřili, jiné mají k dispozici na satelitních snímcích.

„Areál zaniklé vesnice pokrývá širokou náhorní plošinu oddělenou od okolí hlubokými údolími. Stopám po kamenné architektuře se v horách Kurdistánu zatím nikdo nevěnoval. Všichni archeologové, kteří působí v okolních regionech, se dosud domnívali, že jde o zaniklé vesnice z osmanského období. Námi nalezená keramika a další archeologické nálezy jsou však z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Samozřejmě, že jsou tam i nálezy z pozdějších dob,“ dodal Nováček.

Vědci zrekonstruovali tvář starověké nabatejské ženy

Věda a školy

Ačkoli se nepovažuje za experta na pravěk a nálezy podle něj bude muset zhodnotit ještě specialista, je přesvědčen, že v odlehlých končinách Kurdistánu lidé vybudovali tyto zemědělské soustavy před 6000 lety a byly užívány buď kontinuálně až zhruba do období 800 až 900 našeho letopočtu, nebo zanikly ještě v době bronzové.

Foto: Filozofická fakulta Univerzity Palackého

Archeologové využívají i letecké snímky

Objev může přinést mnoho dalších informací.

„Pokud můžeme zmapovat strukturu polností ve vztahu k nějakému sídlišti, můžeme se dozvědět mnohé o tom, jak tamní lidé pracovali s prostorem, jak vypadala jejich ekonomická základna, jak byla komunita sociálně uspořádána nebo jaké technologie tehdejší zemědělství používalo. Získáme tak nejrůznější informace vedoucí k poznání pravěké komunity,“ vysvětlil Nováček.

Genetická stopa lovců mamutů před 20 000 lety zmizela

Věda a školy

Špionážní systém Hexagon

Tým využívá k získání dat historický špionážní systém Hexagon, jehož nedávno odtajněné snímky se vyznačují vysokým rozlišením. Pro mapování památek jsou důležité i letecké snímky či 3D modely.

Všechny sesbírané informace a dokumentace nálezů nyní archeologové zpracovávají, v geografických informačních systémech např. překreslují letecké snímky.

Archeologická expedice vedená Čechy slaví v Ománu mezinárodní úspěchy

Věda a školy

„Při odjezdu ze země vždy musíme odevzdat závěrečnou zprávu, která obsahuje informaci o nálezech. Jinými slovy jsme povinni celou kolekci projít a zdokumentovat. V tomto případě to bylo časově velmi náročné, protože jsme za těch 14 dní získali osmdesát kolekcí nálezů. Už víme, že tamní poměrně stísněná údolí sloužila jako intenzivní komunikační koridory. Jako zemědělské oblasti byly využívané po celé období pravěku a historických období. Potřebujeme se do odevzdaných kolekcí znovu vrátit, ideálně na podzim, a to přímo se specialistou na pravěk,“ uzavřel Nováček.

Foto: Filozofická fakulta Univerzity Palackého

Průzkumy vědci z Olomouce provádějí ve spolupráci s Generálním ředitelstvím starožitností Kurdistánu, Památkovým inspektorátem v Koji, Univerzitou v Koji a Technickou univerzitou v Berlíně

Kurdistán je neformální název pro oblast na Blízkém východě, která je obydlená většinovou či menšinovou populací Kurdů. Ti žijí na těchto územích již po tisíciletí. Oblast se rozkládá na území pěti států: v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii a Arménii.

Dá-li Bůh, brzy je všechny vymýtíme svými děly a tanky, řekl Erdogan na adresu kurdských milic

Blízký a Střední východ

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám